Jeli jsme s dědou Komárovem. To je předměstí Opavy. Když už jsme se blížili ke vlakovém přejezdu, začal houkat varovná světla. Měla jsem na uších sluchátka, takže jsem nevnímal a okolní svět. Když přestala hrát písnička a začala další, mnou až tak moc neoblíbená. Vytáhla jsem si je a a zahleděl a se na koleje. Opodál stál nějaký kluk. Byl to kluk s delšími, hnědými vlasy a byl hodně vysoký. Když se otočil směrem k našemu autu, zjistila jsem kdo to je. Byl to můj kamarád Honza. Stál tam se smutným pohledem ve tváři. Vyběhla jsem z auta a rozběhla se směrem k němu. Už bylo slyšet jak se vlak přibližuje a já si jenom říkala: "Já to nestihnu". Skočila jsem po něm a tím ho smetla s kolejí. Leželi jsme vedle sebe u kolejí a já rozdýchávala to, co jsem právě udělala. Po chvíli, kdy mé srdce zkončilo to nadměrné bití, všimla jsem si, že se na mě Honza dívá. Přiblížil se a políbil mě. :*
Toto je sen mé kamarádky Adél. :)
Doufám, že se sen líbil. Jestli ano, vyjádřete to. ;)
