Dokonalé přání(FF - Ross Lynch) *POZASTAVENO*

1. část - Co je to za kluka? O.O

Ahoj! Jmenuji se Laura. Je mi 19! :D

S mojí kamarádkou Bellou jdeme na střední.. no jo divný :D

Docela se těším ,ale má to i své pro a proti. 

S Bellou se znám od základky a tak nějak jsme obě dvě "blázni" do koní! :D Vlastně já víc do hudby :3 No v podstatě koně máme obě :D 

Ale teď vám to povídat nebudu a rači vám řeknu svůj příběh.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

,,Bože mě se do té školy vůbec nechce..ať jsou už ty Vánoce!"

,,Už bude konec listopadu, to zvládnem a teď už pojď čekám tě před domem."

,,No dobře" řekla jsem a týpla hovor.

Vzala jsem si batoh, oblékla si bundu a šly jsme s Bell do školy.

Určitě nás Ema zase bude pomlouvat."

,,Jak já nesnášim ty její kecy."

Ano Ema 'královna školy'. Nemám ji ráda.. pomlouvá a hlavně se do všeho cpe! A ta její parta samé "fiflenky". Nuly na škole.. ano tak nás nazvala 1. den. Ale určitě takovou paní namyšlenou všichni znáte.. takže vám to říkat ani nemusím...

Došli jsme do třídy a už to začalo...

,,Hele Laurynka a Bellinka se dnes vymódíli..." vůbec vám to nesluší... vlastně vám nesluší nic!"

Celá její parta se nám samozdřejmě smála. Chtěla jsem jí taky něco říct ,ale jelikož je ta 'královna' může to nahlásit a já vážně nestojím o problém.

Dneska jsme měli jenom 5 hodin takže to docela uteklo.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

*KONEC VYUČOVÁNÍ!*

Jak zazvonilo šli jsme s Bellou domů...Bydlí trošku blíž u školy.

,,Konečně neslyším Emu!"

,,Mám ji už plné zuby!"

,,Ale chápeš proč nás pomlová? Na co jí to je?"

,,Já nevím..neřešme to je to prostě Ema.."

(Kdyby tam Ema nebyla možná bych se i do školy těšila...)

''Víš co půjdem do parku to nám zvedne náladu úkoly nemáme takže dobrý :D "

,,Dobře tak sraz před parkem." 

Rozloučili jsme se a já utíkala domů.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

,,Konečně doma!" říkala jsem si když jsem šla do svojeho pokoje.

,,Venku moc není pěkně ,ale stejnak do parku půjdu."

Odložila jsem si batoh, nachystala předměty na zítřek a vyrazila.

Do uší jsem si dala sluchátka a poslouchala písničky.. :3 

Cestou začalo hodně poprchat a já jsem utíkala abych moc nezmokla.. 

Ale v tom mě ujela noha na blátě.. myslela jsem, že spadnu,ale cítila jsem jak mě někdo chytil.

Podívala jsem se ..

,,Jsi v pohodě?" mluvil na mě nějaký blonďák.

,,Jo dobrý"..Moc jsem nevnímala ,ale za to jsem se koukala do jeho krásných hnědých očí.

Chvíli jsme oba mlčeli a koukali na sebe..

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Tak tohle je můj první příběh snad se vám bude líbit :D

Budu ráda za komenty a hlavně budu ráda když si tenhle příběh budete číst :3

I Love You :****