50 Shades Of Mafia

Dochází ti to?

Omlouvám se, musím opravovat známky. :( Užijte si část! :)

Začaly mě štípat oči. Nechce se mi tomu věřit. ,,Děkuju, Justine" vrhla jsem se mu s pláčem okolo krku.

,,Šššš, neplač, všechno bude zase v pořádku." zvedl mi hlavu a políbil mě. Opět. ,,Ale teď už musím jít, prcku," brnknul mě do nosu a odešel.

***

Když Justin odešel, lehla jsem si zpátky na postel a přemýšlela jsem. Mám být ráda za to, že jsem tu? Nevím. Mrmlala jsem si pro sebe. Nesnáším svého otce. Zakroutila jsem hlavou a otočila se jsem se na bok. Usnula jsem.

***

,,Lily? Lily slyšíš mě?" matně jsem vnímala kroky a jak si ke mě někdo klekl. ,,Lily, prosím prober se," říkal hysterickým hlasem, doslova křičel. Najednou se zvedl a někam odešel.

,,Johne, ty jsi tak neuvěřitelnej zmrd až to bolí, jak ji jí mohl postřelit? Jestli to nepřežije, tak ti přísahám, že nepřežiješ ty, ty hajzle," vnímala jsem poslední slova rozhovoru zřejmě Justina s Johnem.

,,Bieber se nám zamiloval nebo co?" vysmíval se mu. ,,A to jestli přežije? Možná jo, možná ne," zasmál se.

,,Ty idiote, vždyť je to dcera tvýho šéfa. Jak už jsem řekl, pokud to Lily nepřežije zabijeme tebe i všechny tvoje ostatní kumpány," řekl výhružně a odešel.

Znovu jsem ucítila, že u mě někdo je. Tentokrát mě ale táhl někam pryč, nezmohla jsem se na nic. ,,Ju-Justine, pomooc," řekla jsem z těch posledních sil, co mi zbyly, ,,prosím, pomoz mi, Justineee," to bylo poslední co jsem řekla.

V tu chvíli jsem se okamžitě probrala a sedla si na postel. Po čele mi tekly kapky potu, jak jsem se vyděsila. Panebože, já se tak bojím, skoro jsem se rozbrečela.

Zarazila jsem se, když jsem slyšela, že jde někdo po schodech. Justin to být nemohl. Proboha.

Zaklepal. ,,Ano?" nazvedla jsem obočí. Byl to nejspíš Taylor. ,,Colinsová, pojď dolů, musíme s tebou něco probrat," řekl bez jakéhokoliv náznaku v hlase. A je to tady.

***

,,No pojď," Chris mi naznačil, abych se posadila na pohovku vedle Justina, který čekal co z něho zase vypadne.

,,Lily, tak se jmenuješ, že?" zeptal se. Jen jsem přikývla. ,,Musíme si s tebou promluvit. No, v první řadě, by ti tady kluci chtěli ještě něco říct," naznačil hlavou směrem ke Scootovi a Brukeovi.

Oba naráz si povzdychli. ,,Omlouváme se, jak jsme se k tobě chovali, došli jsme k tomu, že nejsi jako tvůj otec, ačkoli jsi dívka," zůstala jsem na ně koukat s otevřenou pusou a zmohla jsem se na pouhé, ,,děkuju," a usmála jsem se.

,,Ale teď k věci, " začal. ,,Tvůj otec zase začal dělat problémy, takže musíme konat a ty budeš muset jít s námi," řekl vážně.

,,J-jít? Kam jako jít?" roztřepal se mi hlas.

,,Zítra, v 19:50 máme sraz ve skladu na 9 bloku v ulici LenonStreet. My tam pojedeme s klukama a ty pojedeš později s Justinem," objasnil.

,,K čemu tam budu dobrá já?" zeptala jsem se se strachem v hlase.

,,Tvůj otec tě chce vidět," řekl Jason.

,,Ale já jeho ne. Opravdu je nutné, abych tam byla s vámi?" pořád jsem se vyptávala.

,,Ano Lily, prostě pojedeš s námi," řekl stroze.

Podívala jsem se na Justina a měla jsem strach v očích. ,,Chrisi, a to je opravdu tak strašně nutné, aby tam byla s námi, copak nevidíš, že má strach?" Justin zvýšil hlas. ,,Copak nevidíš, že se bojí i nás, natož toho, co se bude dít zítra? Neuvědomuješ si, že pokud se jí něco stane, že už na jejího otce nemáš vůbec nic? Dochází ti to?" doslova křičel.

,,Bieber, klídek," uklidňoval ho Taylor.

,,Taylore," okřikl ho Chris. ,,Justin má pravdu, není na to připravená. Ale sama tady zůstat nemůže, chápeš to?" otočil se na Justina. Ten si jen dal obličej do rukou.

,,Dobrá, dobrá. Jasone? Zítra s námi nepůjdeš, zůstaneš tady s Lily a kdyby náhodou něco, tak hned budeš volat," řekl Jasonovi.

Jason se jen začal arogantně smát. ,,To snad nemyslíš vážně, White," otočil se na Chrise a pak se podíval s úšklebkem na mě.

,,Už jsem řekl," rozhodl Chris. ,,Justine, odveď ji nahoru a všichni si běžte odpočinout, zítra máme dost práce," kývl na Justina a na zároveň na všechny ostatní kluky.

Justin mě chytl za loket a šel semnou nahoru, až jsem zasyčela bolestí, jak pevně mě držel. Když jsme došli nahoru stále mě nepouštěl.

,,Justine, můžeš mě prosím pustit? Docela to bolí," řekla jsem mu.

Justin se ke mě prudkým pohybem otočil okamžitě mě pustil. ,,Promiň Lily.. Já, nechtěl jsem. Zamyslel jsem se," omlouval se.

Jen jsem kývla hlavou a šla jsem k posteli. Najednou jsem ucítila někoho zamnou a ruce na mém pasu. Nic jsme neříkali, jen jsme tam takhle stáli v objetí.

Zítra další, slibuju. Zajímá mě prosím váš názor! :) A chtěla bych vám všem, co to čtete moc poděkovat za to, že jste přesáhli hranici přes 1000 čtenářů. Jste skvělí. Love U guys <3

Bára :)