Počátky a pohádky

Rododendronová Metůlinka

Kdysi dávno, když ještě nebyli dotykáče, jen tlačítkáče, se narodilo v jednom malém metalovství princezna. Princezna byla krásná, měla krásné černé vlasy, bílou pleť, rudá ústa a ďábelský metalový vzhled. Jelikož měla metalový vzhled, pojmenovali ji Metůlinka. Její obrovský křest se konal pár dní po narození. Přišli jak dobré sudičky tak i jedna zlá. První dvě sudičky, hodné sudičky, přáli Metůlince vše dobré a metalové, ale ta třetí, zlá sudička jí popřála něco neuvěřitelně strašného: "Milá Metůlinko, až dovršíš svých 18 let, poznáš co je to pop! Popový rododendron tě bude vábit na svou hudbu a až si k němu přičichneš, zemřeš, protože mě zapomněli tvoji rodiče pozvat! Kdybych neposlala tu SMSku tak tu nejsem! To máš za trest!" a nejednou sudička zmizela. Jelikož ještě zbývala poslední sudička, chytrá sudička, popřála jí: "Sice jsi slyšela samé zlé věci od té ropuchy, ale já ti pomohu a neumřeš, jen usneš dokud tě nevysvobodí princ," řekla a najednou všechny sudičky zmizeli. Jelikož se rodiče báli, nechali odstranit všechny květiny (v té době byli všichni neznalí a nevěděli co to je rododendron). Roky ubíhali jako něco a najednou tu byly 18. narozeniny princezny Metůlinky. Oslava byla krásná, ale něco chybělo. Metůlinku něco táhlo neustále do věže. Když se rodiče nedívali odběhla a šla se tam podívat. A co neviděla. Zlá sudička přetransformovaná do motýla tam létala po místnosti mezi květinami a Metůlinka jen stála s otevřenou pusou a nevěděla, která bije. Nevěděla, co jsou ty květiny, z kterých vycházela ta divná hudba a proto si musela jeden utrhnout. Utrhla si ho a přivoněla. Najednou vše upadlo do spánku. Metalovství spalo a zarůstalo asi 20 let. Po 20-ti letech jel náhodou kolem poddaný sousedního království a co nevidí? Celé metalovství zarostlé, ale jelikož zrovna jel do války, řekl si, že by se tam mohl schovat. Bez problému se dostal dovnitř. Když došel do věže kde spala Metůlinka, zhrozil se hrůzou: "Co to k sakru je?," řekl si pro sebe "Nějaký babochlap tady spí... ale není k zahození, má korunu, třeba to je princ(ezna)," v tu chvíli se nahl k Metůlince a políbil ji. Celé metalovství  se v tu chvíli probralo. Jelikož poddaný byl považován za hrdinu, brzo byla svatba a žili spolu šťastně v metalu asi 10 let, pak byl rozvod, kvůli krachům hradu... ale to je jiný příběh.

Konec.