▶Boys don't cry [CZ]

☼3_Part►Policie

Další den:
,,Dobrý den, mohu vám nějak pomoci?'' oslovila mě starší paní v černé uniformě. Hádám, že ochranka. 

,,Eeh, no, jo'' zakoktala jsem se. Dost mě její přísný pohled znervóznil. Jenom jsem na ní tupě zírala.

,,Slečno?Jste v pořádku?'' pobídla mě.  A tím mě vyrušila z jakéhosi transu. 

,,Ano- já, potřebuji mluvit s policistkou Crossovou'' řekla jsem už o mnoho klidnějším hlasem. 

Abych vám to ujasnila. Crossová je jedna z nejlepších policajtů, a to nejen tady v okolí. To ona, dostává ty největší případy. A já, jsem tu z důvodu, který mi nedá spát..

,,Tak pojďte, dovedu vás za ní''.  

Když mě vedla za Crossovou, znovu jsem znervóznila. Nejspíš za to může to prostředí. Všude mě očumovali černý uniformy. Nikdy tu snad neviděli někoho v civilu? Zastavili jsme se v dlouhé tmavé chodbě, kde stály u dveří dva asi o něco starší kluci než já, nejspíš od ochranky. A samozdřejmě- koukali na mě jako kdyby ještě neviděli člověka. 

,,Vás jsem tu ještě neviděla''promluvila  k nim ta co mě sem odvedla a podezíravě si je prohlížela.

,,Sme tu nový'' ohlásil se jeden. 

,,No dobře,..Tak jsme tady-slečno'' řekla paní od ochranky, co mě sem vedla, kývla na ty dva, a odešla pryč. Jako vážně? 

Co teď mám dělat? Trochu jsem doufala, že promluví ty dva, ale nic.. Fájn, já teda začnu, i když nerada.

,,A co dál?''  zeptala jsem se jich se založenýma rukama na prsou. 

,,Čekej, než si tě pozve dovnitř'' řekl vysoký kudrnáč přísně. Bože, to si tady všichni o sobě myslej co nejsou, když jako sloužej u policie? Nesnášim tyhle lidi..

,,A to je kdy?'' zeptala jsem se ho bez emoce. 

,,Až bude mít čas'' odsekl znovu ten kudrnáč. Ale špinavý blonďák s krátkýma vlasama, nižší, hubené postavy nic neříkal. Ze začátku vypadal dost nafoukaně, ale teď spíš vyklepaně. 

Jak dlouho tu budu čekat sakra!? Nudím se už teď a to jsem tu asi 5 minut. Super.. Fakt netuším co mám dělat, tak zkusím rozpovídat ty dva.

,,Pracujete tu dlouho?" Zeptala jsem se jich. Oba na mě hodili podezíravý pohled. Až jsem se lekla. Vypadali jako by mě chtěli zabít.

,,Chvíli" ozval se zase ten kudrnáč. Ale, aspoň něco řekl.  Už mě bolely nohy z toho stání, tak jsem se chystala sednout na kamennou zem, ale otevřeli se dveře. Kudrnáč s blonďákem na sebe kývli a špinavý blonďák mi naznačil ať vejdu. Šla jsem vážně pomalu, nikam přece nepospíchame.
Skoro už jsem zachazela, ale stihla jsem zaslechnout kudrnáče, jak mluví do mobilu. A to me dost vyděsilo.
Říkal něco na způsob- Už jde dovnitř -. To volal komu jako? Típl mobil a chystal se něco říct.. To me donutilo se nenapadně  zastavit.
Proč mi přijdou tak podezřelí sakra?Jako by tu byly náhodou, a né od ochranky.. Ale klid, mají přece uniformy.. 

,, Miku, dělej, už jsem mu to vyřídil, my jsme mu to splnili, zbytek už je na něm." Prsknul  na blonďáčka a věnoval mi jeden nepříjemný pohled. Až mě z něho zamrazilo. 

,, Nějak dlouho ti to trvá,.. Tak pohni!" Pobídnul mě kudrnáč a ja už jsem radši šla. Jakmile jsem překročila práh,  dveře někdo zabouchl. No někdo, spíš ty dva..

Pomalu jsem se blížila do nějaké, dost udržované místnosti. Hezká pracovna. Bylo tu asi 1000 šuplíků a každé mělo cedulku s nápisem. Jak jsem se přibližovala, zjistila jsem že je tam jméno. Každej šuplík má svýho kriminalnika? .. 

,,Neměla by jste je číst, je to přísně tajné'' napomenul mě ženský hlas. Otočila jsem se a u stolu, který byl ode mě asi 10 kroků, stála hnědovlasá žena, tak kolem 40 let,s pečlivě upravenými vlasy. Na sobě má černé sako s bílou halenkou, a dlouhé černé kalhoty. Působí na mě spíš jak nějaká ředitelka něž policistka. Koukám že se dost změnila. 

,,Omlouvám se, jen mě to dost zaujalo.'' omluvím se a ke konci větu to spíše zabrblám.  

,,No dobře, co byste potřebovala?'' přísně si mě přeměřuje a naznačí mi rukou ať si sednu na černou koženou sedačku. 

,,Minulý rok, se řešila.. vražda.'' hlasitě jsem polkla. ,,A vy jste- byla součástí jejího vyšetřování.'' poznamenala jsem.  Celá jsem se klepala, při pomyšlení na minulé léto. 

,,Potřebovala bych víc informací''. pronesla hrubě.

,,Zabili mojí nejlepší kamarádku, a vraha nenašli. Nikdo mi neřekl, že to už je to uzavřenej případ,..'' řekla jsem a měla slzy na krajíčku. 

,,Jo-jasně, už si pomalu vzpomínám''řekne zamyšleně. ,,No ale jak jsi řekla, to už je dávno uzavřený případ''. 

,,O to právě jde, vy jste to možná uzavřeli, ale nenašli vraha!'' vyjela jsem na ní. Už jsem to nevydržela. Měla jsem na výběr, buď pustit slzy ven na povrch, nebo to vzít tou snadnější cestou. To je pro mě vždy o dost polehčující. 

,,Uklidni se'' napomenula mě hrubě. ,,Chvíli počkej, kouknu se do karty, měla by tu být.'' Pomalu se zvedá a míří k šuplíkám. 

,,Jméno?'' otočí se na mě a čeká na odpověď.

,, Tina Borders'' kuňknu.  

,,Bo- Bo-..'' mrmlá si pro sebe a hledá kartu. Lehce kývám hlavou ze strany na stranu, jinak bych se zbláznila. Proč jí to tak dlouho trvá!?

,,Ano, tady je..'' nuceně se na mě usměje,  a začne v ní listovat. Jsem hrozně napjatá..

,,To je divný, chybí tu stránka.'' povídá si pro sebe. ,,A tu my zrovna potřebujeme,. byly tam informace o vrahovi, a tý noci. Tohle je vážně divný..'' povzdychne si. Já na ní jen vyjeveně zírala. 

,,Někdo to musel vzít, ale popravdě nevim, kdo by bral zrovna vaší kamarádku''.. 

Začala jsem přemýšlet..  

,,Ten, kdo jí to udělal'' zakoktala jsem. Jasně! Kdo jinej by to bral, než ten, kdo ji udělal, aby ho nikdy nechytli.. 

,,To je dost pravděpodobné, ale vrtá mi hlavou, kdo má do mé kanceláře přístup..Hele, Carry, budu tě muset poslat domů, a pokusím se zjistit víc, a dám ti vědět, hned jak něco zjistím. '' jejím hlasem prostupuje výstražný tón. A ještě-vzpomněla si na moje jméno-.

,,Dobře no, hlavně se ozvěte.'' upřímně jsem se na ní usmála  a zvedala se z pohovky..

Taková nudnější kapitolka, ale je to celkem důležitý, poznáte pozdějš;-).. až se to více *rozjede*..!