Prolog

429 20 4
                                    


Byla tma. Já stála uprostřed města Alicante, na tom krásném náměstí. Ovšem, teď nebylo něco v pořádku. Jako kdybych čekala něco špatného. Přede mnou se objevil obrys postavy, ráda bych ji chtěla poznat. Ale viděla jsem sotva na čem stojím. Postava se ke mě rychle přiblížila, já stála na jednom místě, nehybně. Chtěla jsem se pohnout, ale bylo to jako by mě tam někdo držel a já nebyla dost silná.

,,Jednou tě dostanu sestričko, a pak budeš jen má." zašeptala mi postava do ucha. Ztuhla jsem, jestli to vůbec ještě šlo. Poznala jsem ho jen podle toho jeho arogantního hlasu a slov. Teda myslela jsem že to je on.

Teď jsem byla v bílém pokoji. Stála jsem na tom stejném místě. On také. Nevěřila jsem tomu. Tohle není to co jsem čekala, jako každý večer. Stál přede mnou a jeho zlatavé vlasy byly rozcuchané jako vždy. Chtěla jsem začít křičet. Nemohla jsem, bylo to jako bych měla pusu sešitou. Jediné co mi uniklo z pusy bylo..

..Jaci?

- Doufám že se Vám to líbí, jop, tohle je nic, ale pochopte. :D

- Snad se líbí a řekněte jestli chcete další díly:))

Ann xx ❤



The City of Fallen AngelsKde žijí příběhy. Začni objevovat