The City of Fallen Angels

5. NEZNÁMÁ NA ZNÁMÉM

,,Nemůžeme ji najít." pravil Magnus. ,,Proč sakra?!" ,,Kruci, jste čaroděj. Nějak ji najděte." rozčiloval se Simon po dvou dnech hledání Clary. ,,Copak se ti neozvala?" přišel promáčený Alec s Isabelou za zády. Všichni se teď právě sešli v New Yorské restauraci 'The New Guy' snad jediná pro podsvěťany a nefilim. I když je to kolikrát dála do Wall Street. Isabela se musela zasmát když viděla pohled Simona a Aleca. Ačkoli Simon měl radši Aleca než Jace, někdy jeho poznámky byly na úrovni Jaceovi. ,,Ne" zamračil se na Aleca a raději nepokračoval. 

,,Dnes tu zůstaneš a nikam neodejdeš." zabručel a zavřel dveře. Co nejopatrněji jsem došla ke dveřím a pokoušela se zachytit aspoň pár slov, z toho co říkali. ,,Nikam nepůjde!" začínal se rozčilovat, ale podle tónu hlasu bylo znát, že se drží. ,,Tady by se ji nic nestalo, vždyť jdeme jen do ulic," snažil se Jace být milý, ale přitom si prosadit svůj názor, za kterým si očividně stál. ,,Bud to tak, jak jsem řekl." Otočil se na špičce a odešel se převléct. Clary odešla do svého pokoje, kde se zamknula a nechtěla s nikým mluvit. Jace byl ve svém pokoji a převlékal se do zbroje, přesně tak jak mu Sebastian řekl. Od doby, co je tu Clary, se musí víc a víc přizpůsobovat jemu. ,,Tak jdeš?" ozvalo se ode dveří. Ten hlas patřil Sebastianovi. Jace pouze kývnul hlavou, naposledy se rozhlédnul po pokoji, zashnul a odešel. 

Oba chlapci se vydali na místo pod schody, kde Sebastian prstem nakreslil pomyslný symbol a přesně na tom místě se objevily dveře. Sebastian otevřel a s úšklebkem pronesl ,,Ty první, bratře." Jace vešel a ztratil se v prázdnotě. Ještě než dveře stačily zmizet se po nich vrhla Clary. Na tenhle moment se připravovala. Už párkrát chlapce sledovala, jak procházejí. Věděla, že nesmí jít hned za nimi, protože by si jí všimli, ale věděla, že nemůže jít příliš dlouho. Měla přesně vypočítáno, kdy je vhodná doba vyjít za nimi. To si tedy myslela. Vypadla v rušné ulici, která vypadala jako z jiného století, ale lidé nosili dnešní oblečení. Jak vypadla, tak udělala hluk a oba chlapci se ještě otočili, ale Clary se stihla ukrýt za párek turistů. Nikomu nerozumněla. Oddechla si, protože kdyby ji Sebastian zahlédl, byla by v pěkném maléru. Ani si radši nechce představovat, co by se stalo. Část mysli ji ale stále uklidňovala tím, že by jí přece bratr nic neudělal. Nebo že by to Jace nedovolil. Ale poslední dobou si už nebyla ničím jistá. Teď si Clary vyhlédla jiný párek turistů, Britů, protože měli  britský přízvuk. Tenhle "úkryt" se jí hodil, protože tito turisté šli přímo za Jacem a Sebastianem, ale nebyli moc blízko. Clary z jejich rozhovoru pochopila, že se asi nachází v Praze. ,,Páni, to je daleko." vyhrkla nahlas. Ani si neuvědomovala, co vlastně řekla. Ti dva se na ní otočili a s úsměvem řekli ,,To tedy ano." Clary se usmála nazpět a děkovala Bohu, že si jí Sebastian nevšimnul. 

Po chvilce chůze se chlapci vydali jiným směrem a Clary zbývala jen naděje, že se neotočí. Držela si značný odstup a snažila se, aby neudělala velký rozruch, který by donutil oba chlapce se podívat za sebe. Než ale stihla nějaký ten rozruch udělat, viděla, jak oba chlapci vešli do podivného krámku. ,,Tohle je můj konec." pomyslela si Clary.