The City of Fallen Angels

4. RŮŽOVÉ PEKLO

*z třetího pohledu*

,,To jako pořádám azil pro lovce stínů?" rozmáchl se rukami Magnus. ,,A vlka" opravil ho Luke a vítězně se usmál. Byl rád když na něj někdo ještě myslí jako na lovce stínů, ale už jím dlouho nebyl a musel se přes to dostat. Na jednu stranu ho to i mrzelo, myslel si že tím opovrhuje teď už svým druhem. ,,Nerada bych vám Magnusi připomněla že se jedná o zcela závažnou situaci." dostala se ke slovu i Jocelyn. Magnus byl teď nesvůj, v jeho bytě se sešla skupinka lovců stínů, jeden vlk a jeden upír. Skupinku lovců stínů tvořili Alec a Isabela, bývalá lovkyně stínů byla Jocelyn. Vlkodlak byl jak jinak než Luke nebo-li Lucián a upír nebo-li světlomilec byl Simon. Ačkoliv se tato skupinka zdála malá, dokázala způsobit tolik rámusu. Simon si své "tajemství" o tom že mluvil s Clary ještě toho večera nechával pro sebe. Té noci co se naposledy viděl s Clary si fakt myslel že se vrátí domů a odjede na farmu. Když začínal po dvou dnech mít klid na duši, ozvala se mu Izzy ať dorazí k Magnusovi domů že se snaží najít Clary. V té chvíli jako by mu zase začalo bít srdce, i když to teoreticky nebylo možné, tenhle pocit měl Simon poslední dobou dost často. Většinou kvůli Clary. Všichni se uklidnili a stoupli si do místnosti, která zjevně sloužila jako obývák. Na levé straně se nacházelo veliké okno, ve kterém právě zářil polední New York. Uprostřed byla moderní sedačka tmavě modré barvy a před ní byl skleněný stůl. Stěny byly vymalovány do světle modré, takže jste si tu připadal jako v zimě. Což se v letních měsících rozhodně nehodilo, hlavně ne teď. Místo obvyklého koberce měl jako podlahu linoleum. ,,Tak co?" zabručel Magnus, ,,Musíme najít Clary!" vyprskla na něj Izzy. ,,Určitě je s Jacem!" vložil se do toho Luke. ,,Ne, bude s Jonathanem, určitě se pro ni vrátil když se vytratila." pronesla vážně Jocelyn. ,,Ne, ta bude s Jacem," vložil se do toho Simon. ,,Bůh ví kde je Jace, a rozhodně není se Sebastianem. Jsou stejní, takže se nesnáší." přemýšlel nahlas Alec. ,,V tom případě jestli je Clary s Jacem, nemůžeme ji najít. Je to ztráta času." řekl Magnus a dál hladil svého kocoura. ,,Třeba na ni ještě nestihl aplikovat to kouzlo nebo co to je," zkusil se poradit Simon. ,,Myslím že dva dny jsou dostačující doba." usmál se Magnus.

Byla to jako noční můra. Když se Clary probudila ocitla se v neznámém pokoji, možná až tak známém že ji připadal cizí. Stěny byly vymalovány do světle zelené barvy a koberec byl též zelené barvy. Uprostřed místnosti se nacházela velká dvojlůžková postel ve které teď ležela Clary. Na levé straně byla velká skříň, zjevně plná oblečení. Po pravé straně byly obyčejné bílé dveře, které vedly asi do koupelny. Bylo to logické. U postele se ještě nacházel noční stolek na kterém byl položen její telefon. Když se pro něj zkusila natáhnout zabolelo ji tělo. Nevěděla co se jí stalo, protože poslední věc kterou si pamatovala byla to jak podávala Sebastianovi ruku. Nevěděla co jí udělal. Když konečně dostala telefon do ruky, byl vypnutý a nechtěl se zapnout. Asi vybitý. Dokázala se vyhrabat z postele, než stihla vstát slyšela kroky nahoru po schodech, tak rychle zaplula zpátky do postele a hlavou do polštářů. Dveře se rozevřely, ,,Vím že si vzhůru Clarisso, oblékni se a doraž dolů." zazněl Sebastianův hlas. ,,Kruci" pomyslela si Clary. Vstala tedy znovu, přešla k velké skříni s nadějí že tam aspoň něco bude co ji padne. Poté co skříň otevřela nestačila se divit, bylo tam tolik věcí které se jí líbily ale zároveň ji někoho připomínaly. Ještě divnější bylo to že ji vše padlo. Snažila se nad tím nepřemýšlet a dorazit dolů. Potřebovala vědět všechno.

Na sebe si vzala bílou blůzku a černé džíny. Když sešla schody a po době našla kuchyň kde našla i Jace, chtěla ho obejmout tak nejsilněji jak to dokáže, nemohla se na něj dívat bez toho aby se dotkla. Ale musela se ovládat. Nebyla tu sama. Sebastian vešel do místnosti, přejel Clary pohledem a řekl ,,i když tohle oblečení bylo původně pro tvou matku, skvěle ti padne.." popadl příbory a odnesl je do vedlejší místnosti. V tu chvíli se styděla ale byla i naštvaná, nevěděla kterou stránku má ukázat, tak se snažila o neutrální pohled, ne, ten ji nejde. ,,Co je?" pohladil Clary Jace po vlasech. ,,Nic" dostala ze sebe šepotem. Když se jí dotkli jeho prsty cítila se jako v temném ráji. Víte, v tom ve kterém jste, zmizíte, objevíte se, ale najednou máte zákaz. Zní to divně. Setřásla jeho ruku z vlasů a pokračovala dál, do místnosti kam před chvílí vešel Sebastian. Jace chvíli stál na místě a pozoroval jak jde, nikdy se mu nestalo že by ho odmítla, a zrovna Clary. Byl překvapený až mu došla slova.

- Doufám že se líbí, tak komentujte, hvězdičkujte a sdílejte :D<3