4. prosince

1.8K 133 5
                                    

Stála jsem před dveřmi domu, ve kterém bydlela Pauline. Včera jsem se jí snažila utěšit po telefonu, jenže to asi nevyšlo, protože mi večer volal její starší brácha a ptal se mě, jestli je Pauline u mě nebo ne. Pauline prostě někam zmizela a objevila se až někdy po půlnoci. To jsem také zjistila od jejího bratra.

Zazvonila jsem a čekala jsem, až mi někdo otevře. Nakonec mi otevřela její babička, s kterou bydlela, protože její rodiče cestují po Africe. Oba totiž píší do nějakého časopisu, který se zabývá cestováním. Pozdravila jsem její babičku, která mi řekla, kde je Pauline.

Šla jsem po schodech do patra a hned jsem zamířila do pokoje mé nejlepší kamarádky. Pomalu jsem otevřela dveře a nahlédla jsem dovnitř. Pauline ležela na posteli a koukala se do stropu.

,,Ahoj," pozdravila jsem ji s malým úsměvem na tváři a vešla jsem do pokoje. Zavřela jsem za sebou dveře a sedla jsem si na postel. Pauline se na mě podívala. Všimla jsem si jejich očí, které měla načervenalé od pláče.

,,Jsem tak blbá," rozbrečela se místo pozdravu. Vzala jsem ji za ruku a stiskla ji.

,,Nejsi. To on je idiot, že si tě neváží," začala jsem ji uklidňovat. ,,Za tři dny odjíždíme na lyžák a tam na Louise zapomeneš. Najdeš si tam třeba jiného kluka, který bude lepší než nějaký Louis," dodala jsem.

,,To si myslíš?" zeptala se mě. V její hlase byly znát obavy, pochybnosti.

,,Já si to nemyslím, já to vím," řekla jsem a povzbudivě se usmála.

_______________________

Tento díl bych chtěla věnovat úžasné givemecoconut. Strašně moc ti děkuji za tvé komentáře. ♥♥

Mám Vás ráda. ♥♥




My Christmas LoveKde žijí příběhy. Začni objevovat