Minulost, přítomnost nebo budoucnost?

Je to pravda?

,,Neříkej, že se ti moje nové kozačky nelíbí! Navrhla jsem je sama asi tak před měsícem a papá zařídil, aby se okamžitě dostaly do každého populárního obchodu z obuví. Jestli nechceš vypadat tak škaredě, jako ty ostatní... Ostatní... No zkrátka si je co nejdřív kup." tak asi takhle nějak vypadaly Alexiny nejčastější projevy k takzvané kamarádce Lizi. Tedy spíš Lauru, ale tohle jméno se Alex příliš nezamlouvalo a tak se rozhodla říkat jí nejprve Lauí, pak Lidie (aby Lauřino jméno vypadalo hůř než to její), potom se na ní na nějakou dobu našzvala a říkala jí Lauzr (Laura+lůzr). Její vlak plných různých přezdívek prozatím zastavil u zastávky jménem Lizi. Upřímně je to zatím ta nejlepší co vymyslela.
,,Halooo... Vnímáš mě ty vůbec?!" zeptala se z důrazem Alex.
,,Jo jasně... nové boty," odpověděla Lizi ,,ale promiň už musím na oběd."
Lizi se na podpadku otočila a ktáčele směrem k jídelně. Lizi byla podle Alex docela drzá. Jak Alex vždycky říká: "Člověk s nižším postavení se nemůže povišovat nad člověka s vyšším postavením." Mezi tím co Lizi byla na obědě, k Alex docupital její druhý poskok a to Denis. Denis byla stejně stará jako holky, ale Alex si z ní utahovala, někdy i před ní. Denis jí ve všem poslouchala, protože Alex jí hrozila, že pokud nebude dělat co jí řekne, tak nechá vyhodit jejího otce z práce. Alexin otec totiž zaměstnával Denisina otce. Vzhledem k tomu, že Alexin otec udělá prakticky vše co mu Alex řekne, tak není pochyb, že výhružky by se brzy mohly stát realitou, pokud Denis nebude vyplňovat svoje "povinnosti".
,,Alex, Alex," začala Denis vzrušeně mluvit ,,neuvěříš či se právě stalo! Elizabeth z druháku říkala Zoe, že Daniel z vedlejší třídy jí řekl, že si povídal s Lizi a ta mu řekla, že Roke, která chodí z Danielem zaslechla mluvit Luise s Becky..."
,,Běž už k věci Denis!" přerušila jí Alex.
,,Jo,Jo,Jo,Jo,Jo,Jo,Jo už to bude. Luis s Becky se bavili o tom, že Jack z druháku slyšel od Mika, který s ním chodí do třídy, že by tě rád pozval na ten večírek co pořádá Lizi kvůli její oslavě narozenin. Mike chce jít s tebou!" Ozval se radostné a zároveň hodně nepříjemné, písklavé zaječení obou dívek.
,,Pane bože. Nejhezčí kluk že školy..."
No nevyčíslitelná Alexina radost byla opravdu zřetelně poznat, obzvláště když každého druhého člověka vždy otočila k sobě a líčila jim jak je šťastná. Dokonce od sebe roztrhal jeden pár, který se právě líbal a zopakovala jim to samý co těm předchozím. Najednou se o všem vzpamatovala a začala všem kolem jdoucím nakazovat, aby bodovali její dnešní vzhled od 9 do 10. Než to ale stačili říct otočila se a šla dál, dřív ovšem řekla ,,Vždyť já vím, že na něco tak nádherného jako jsem já ani čísla nestačí." Najednou na chodbě u skříněk potká někoho koho by jste fakt nečekali.
,,Mikeu, ahoj. Jak se máte kluci?"pozdravila Alex Mikea a jeho fotbalové spoluhráče ,,A kdy máte zápas?"
,,Ahoj v pátek, ale o to teď nejde. Potřebuju se tě na něco zeptat." Alex se usmála, protože věděla, že má Mike v plánu pozvat ji na večírek. ,,Ty máš na matiku pana Filmana? Potřebuju aby si mu vyřídila, že úkol dodám za týden. Vyřídíš mu to? Díky." Mike holky obešel a se svým týmem šel dál.
,,Počkej! To je všechno? Nic víc mi neřekneš? Na nic se mě už nezeptáš?"
zavolala za ním ještě Alex. ,,Třeba se mě můžeš zeptat na něco o tom večírku..."
,,Jo tohle," řekl Mike, ten blonďatý, vysoký, štíhlý, hezký a bohatý kluk, otráveně ,,Emmm... Ty tam jdeš?"
,,Pokud budu mít s kým, tak..."
,,Ok. Tak jdeš se mnou." když to dořekl otočil se a tentokrát nadobro zmizel za rohem.
,,Pozval tě na večírek!" zajásala Denis. ,,Mike tě právě pozval na večírek, sice trošku netaktním způsobem, ale pozval!"
,,Ano, všimla jsem si, teď mi přines z jídelny nějaké jídlo bez přebitku kalorií. Sejdeme se před školou."
Alex se vlastně Mike ani moc nelíbil, ale když si představila, že by mohla chodit s nejhezčím klukem na škole...

Alex už teď přemýšlela nad tím, co si vezme na sebe, jaký make-up bude vhodný zvolit atd.
Najednou viděla tam za křovím před školou, cosi jako... snad psa nebo co? Nevěděla to přesně, byl to hustý keř.
Šla blíž. Ano byl to pes, no i když... Pak si uvědomila, že je to na psa až přes příliš velké. Byl to vlk a byl zraněný. Levou zadní packu měl celou od krve. Co to bylo za divný pocit? Jako by snad po druhý životě pocítila lítost. Poprvé to bylo, když jí ve třinácti umřela matka. Byl ale krásný, až na packy byl celý černý.
,,Chudáčku."
,,To bude dobrý." Alex se lekla. Co to bylo? Nebo spíš kdo to byl. Někdo právě něco řekl, byl to celkem silný, mužský hlas a kolem ní kromě toho vlka nikdo nebyl.
,,Jako kdyby..." zamýšlela se Alex.
,,Jako kdyby co? Jen jsem řekl, že to bude dobrý. Už jsem zažil i horší zranění, obzvláště v takové situaci..."
,,Ty..."
Najednou měla Alex před očima temno. Omdlela.