The Smell Of Death

2.kapitola-Death

Allison
"Takže děcka dneska to bude všechno,ale mám pro vás úkol. Uděláte si referát na jakékoliv téma a odvzdávejte mi to během tohohle týdnů" Učitel nám oznámil náš úkol a já hned začala uvažovat nad tématem.

"Allison!" Ve třídě se ozvalo mé jméno,ale protože jsem nevěděla kdo to je začala jsem se dívat kolem sebe jako blázen,ale nikdo se na mě nedíval.

"Allison" Zaslechla jsem znovu mé jméno,když jsem se chtěla otočit ať se podívám kdo to na mě mluví,všimla jsem si postavy za dveřmi a však když jsem se podívala pozorněji uvědomila jsem si že tu bytost znám.

"Dylan?" Zamumlala jsem si pod nosem jeho jméno,ale jak se říká:,,učitelé slyší vše" je to pravda.

Učitel me slyšel a tak se na mě podíval.

"Potřebuješ nám něco zdělit Allison?" Všechny pohledy se zaměřili na mě a já jsem vymýšlela co nejvtipnější odpověď,než jsem však něco vypustila z pusy,udělal to za mě někdo jiný.

"Ona je ze mě v šoku,proto ani neumí odpovídat" Nechtěla jsem se otočit,ale ten hlad mi byl povědomí.

"A to že byla zrovna z tebe v šoku víš jak,Dylane?" Dylan? Vždyť stál za dveřmi nebo snad ne? Mám snad úplně vidiny?

"Zašeptala moje jméno,už si skouší jak bude moje jméno křičet až jí budu mrdat,tak že si týden nesedne" Třídou se rozezněl smích a když jsem se podívala na učitele,který se taky zasmál,sebrala jsem svoje věci a vyběhla ze třídy.

"Dylan Hale je idiot" Zařvala jsem před třídou,že které jsem vyšla a když jsem si uvědomila že to bylo moc nahlas a slyšeli to i jiné třídy,běžela jsem se schovat na záchody.

Asi po pěti minutách ze třídy,kde byl i ten idiot,vyšel idiot. Zalezla jsem znovu na záchody bohužel omylem na chlapecké. Zašla jsem do kabinky a čekala jestli půjde na záchod.

Už to trvalo tak dvě minuty a nic a tak jsem se rozhodla že půjdu,ale v tom momentě vešel Dylan. A já se schovala do kabinky znova.

"Do prdele!!" Zařval si pro sebe Dylan a do něčeho bouchl. Viděla jsem že hodil na zem svůj batoh.

Kdyby jsem nebyla zvědavá,nebyla bych to já,proto jsem si dveře pootevřela a dívala se co Dylan dělá.

Byl opřený o omyvadlo a koukal na sebe do zrcadla. Když už se na sebe díval dlouho zasmál se a pomalu se otáčel. Zavřela jsem dveře,sedla si na záchod záchod nohy dala nahoru.

"Pomoc,prosím,pomoc" Viděla jsem jak Dylan spadl k zemi a třepal se,nenechám ho umřít. Vyletěla jsem z kabinky a klekla si k němu. On se ale začal smát a chytl mě za ramena,najednou ani nevím jak jsem ležela pod ním a on si olízl rty.

Bylo to nechutné,nenávidím ho je to obyčejný kretén.

"Padej že mě ty" Nevěděla jsem jak pokračovat a taky mi do řeči skočil Dylan.

"Ty co idiote? Nechceš vymyslet něco originálního?" Smál se a pořád mě držel u země. Jedno slovo mě z ničeho nic napadlo a zasmála jsem se.

"Padej ze mě ty,smažko" Dylan zavrčel a skrčil obočí tohohle jeho pohledu jsem se celkem bála,ale to co jsem chtěla udělal.

"Nejsem žádná Smažka,musel bych hulit" Zasmála jsem se a on mě vytáhl na nohy.

"Zvládla bych to sama,smažko" Zasmála jsem se nad tím jak jsem dobrá.

"Čemu se směješ ty,feno" Feno? Tak tohle mi přišlo ještě vtipnější,ale mělo by mi to lézt na nervy od teď je to moje přezdívka a jeho je Smažka. Vážně nesnáším svůj život a on mi ho ještě horší. Ještě že je ta Lydie,no vlastně Lydia musím za ní.