Láska Petra Lexy..

Část #4

Ahoj lidi tak dnes další díl pokusím se aspoň o 500 písmen. No,uvidíme. :D

jdeme na to :D

Volám na Pavla. Pomalu přichází a čte si svůj facebook. Ukazuju mu pozvánku na sraz a na jméno. Pavel si chvíli seznam prohlíží až narazí na jméno té holky. Hmm...odpovídá mi. To je všechno co mi k tomu řekneš? Jo.

Aha,ale nevím jestli budu mít čas. Máme ještě nějaké koncerty. Takže ještě uvidím. Pavel mi řek že bychom tam mohli zahrát nějakou novou písničku,kterou se bojíme hrát na koncertech. Říkám mu že to je dobrý nápad,ale stejně ještě nevím. Ok.

Volám Lukášovi. Domlouváme se,že se sejdeme ve studiu za 45 minut. Beru si obyčejné tričko. No,co snad nemusím vypadat vždycky jako ze škatulky. Vlasy si však stejně upravím. Vyrážím,za chvílii jsem tam. Pouštím rádio a zaposlouchám se do písniček. Před studiem na mě čeká Lukáš a ukazuje na  černýho Peugeot. Tímto autem jezdíme na koncerty. Nemám tucha že bysme měli mít dnes nějaký koncert. Říká překvapení. Já na něj jen vyjeveně koukám. Říká mi něco že jsem na něco pozapmoněl. Jedeme na místo kde to všechno začalo. Jsou to dneska přesně 3 roky co se známe. Vážně tam chceš jet? ptám se s takovou radostí že bych klidně skočil bungee jumping bez lana a i přesto bych přežil. Byl to můj osuduvej den který přijde jenom jednou za život.

Jasně že to myslím vážně. Říká Lukáš.

Nasedám do auta a jedeme do naší oblíbené restaurace. Sedí tu pár lidí. Sedáme si ke stolu u okna ,kde jsme seděli poprvé když jsme se teprve seznamovali. Bylo úžasný vzpomenout si na všechny ty úžasné vzpomínky a přijmout ten proud energie který mi procházel tělem. Lukáš si určitě musel všimnout že mám v očích slzy. Říkal mi že podle tohodle jsme přece pojmenovali kapelu a já se musel usmát. Doufal jsem že teď nepřijdou žádní fanoušci ,neunesl bych kdyby mě viděli v tomhle stavu. Po asi 10 minutách nám donesli jídlo a přišla nám najednou esemeska. Byla od Ondřeje(to je jejich textař)gratuluji kluci ať se vám daří. Pak se koukněte na FB Slzy ,máte tam překvápko.

Snažili jsme se přihlásit na wifi ,ale pak jsme to vzdali a zapli jsme si data. Bylo tam plno přání od fanoušků pod našim posledním textu který zněl:Tak jsme spolu už 3 roky ,jen díky vám. DĚKUJEME

Ten text byl sice pravdivej ,ale nikdo ho z nás nepsal. Najednou jsme vykřikli Ondřej a začali jsme se smát. Sice se na nás otočilo několik lidí ,ale my to neřešili. Najednou se zvedli nějaké holky které si na nás furt dokola ukazovali. Bylo mi to nepříjemné a jak jsem si všiml výrazu Petra ,tak jemu to asi taky nebylo úplně nejpříjemnější. Šli k nám. Třásl se jim hlas tak jsme jim pomohli:jasně vyfotíme se a podepíšeme se. Holky byly nadšeny. Pak jsme jim řekli že už musíme. Jeli jsme k Lukášovy. Byla tam Eliška která nám udělala kafe a odešla.

Tak pro dnešek konec do komentu napište co si o to myslíte.