Teenage LOVE

6

Ráno jsem se vzbudila 5 minut před zazvoněním budíku, takže jsem měla trochu víc času. Zvedla jsem se a zamířila do koupelny udělat hygienu, nalíčit se a trochu jsem si navlnila vlasy.
Pak jsem šla vyhrabat něco na oblečení do skříně. Protože bylo venku teplo (jak nečekané v Austrálii), obékla jsem si bílé krajkové kraťásky a do nich jsem si zastrčila tmavě modrý nátělník.
Jako doplňky jsem si vzala stříbrný náramek a kamínkové náušnice, které jsem dostala k 15. narozeninám. Řetízek s písmenem K už mám na sobě.
Dostala jsem ho od Sammyho a Ash. Ne k narozeninám nebo k Vánocům. Jen tak. Jsem prostě jejich Kay.
A pro naše jsem zase jejich malá Olivia. Od nich mám zase řetízek s písmenem O.
Někdy je nosím i zároveň, ale dnes ne.
Ještě jsem se rychle prohlédla v zrcadle, popadla jsem batoh a seběhla jsem dolů do haly. Rychle jsem si v kuchyni udělala svačinu a hodila ji do školní tašky. Pak jsem se rychle obula a utíkala na místo srazu s Ash a Sammym. Včera jsme se totiž domluvili, že půjdeme do školy pěšky.
Na rožku Sammyho ulice už na mně oba čekali.
''Ahoj lidi,''pozdravila jsem je a našpulila pusu.
''Ahoj Livi,'' odpověděli sborově a Ash na mně vyplázla jazyk.
Potom jsme nasadili pokerface (píše se to dohromady? Já fakt nevím :D)
a chvíli na sebe hleděli dokud jsme všichni tři nevyprskli smíchy.
Celý vysmátí jsme se konečně vydali do školy. Po cestě jsme dělali různé kraviny. Kolemjdoucí na nás divně hleděli, ale my si jich nevšímali. Je všeobecně známý fakt že jsme šílená trojice. Když jsme byli už skoro u školy, projel kolem nás ve svém kabrioletu Ryan se svými kamarády fotbalisty. Schovala jsem se za Sammyho a Ash a pořád si vduchu opakovala, aby si mě nevšímal a jel prostě dál. Ale to bych nebyla já, kdybych měla takové štěstí.
''Ahoj Liv! Nechceš svézt?''Slyšela jsem Ryana, jak na mě volá.
''Sakra!'' zaklela jsem tak nahlas, aby to slyšeli jen Sammy a Ash.
Vystoupila jsem zpoza mé ochranné zdi tvořené Sammym a Ash a nasadila falešný úsměv.
''Ne, díky. Radši bych vlezla krokodýlovi na záda než tobě do auta,'' zavolala jsem na něj a srdečně se zasmála. Jak si vůbec může myslet, že bych někdy vkročila k němu do auta?
''Ale notak Liv. Nebuď nepřátelská. Klidně může jet i Ashley. Je zatraceně sexy, i když ne tolik jako ty, ale klukům vzadu by se společnost líbila."
Nevzdával se a mrknul dozadu na kluky. Ti skandovali, aby ho podpořili a uslintaně hleděli na Ash. Ashley je vážně krásná. Má tmavé husté vlasy, které jí ve velkých vlnách (víte, co myslím :D) splívají až do půlky zad a je štíhlá a vysoká. Navíc má i sexy mozek..Co víc by si měl kluk přát?
''Ale vaše kámoška se sem už 'boužel' nevleze,'' dodal Ryan a zatvářil se naoko smutně.
''Ale támhle jde skupinka kluků z šachového kroužku,'' ukázal na protější stranu chodníku,''třeba by o toho teplouška někdo mohl mít zájem.''
Tak to přepísknul! Vřel ve mě vztek. Tohle si dovolat nebude! He...navážet se do mých přátel. Kdo si sakra myslí, že je? To mu nedaruju! (Hajzlík...netuší s kým si začal :D) Viděla jsem, že Ashley se taky jen tak tak drží, aby se na Ryana nevrhla a nevydrápala mu oči. Sammy se jen díval s do země, i když bych přísahala, že se párkrát ohlédnul za skupinkou těch šachistů (hmm...No teda Sammy ;)).
''Zastav,''řekla jsem Ryanovi pevným klidným chladným hlasem.
Ryan se vítězoslavně usmál a zastavil auto.
Nasadila jsem svůj nejlepší falešný úsměv a zamířila k němu.
Zastavila jsem se přímo před ním a vlepila jsem mu facku až to plesklo. Trochu jsem té rány litovala, protože mě pálila celá dlaň, ale byla pro Sammyho, takže stála za to.
''Takhle o mých přátelích mluvit nebudeš.''řekla jsem stále klidným hlasem a věnovala jsem mu chladný pohled přímo do očí. Pak jsem se otočila a šla zpět k Sammymu a Ash.
''klid kotě, možná to ješte nevíš, ale ty mě chceš,'' mrknul na mně a odjel.
Už jsem mu dál neodpovídala. Stejně by mě neslyšel, odjel.
Zbytek cesty jsme strávili tak, že jsme s Ash nadávali na Ryana a Sammy na nás vyděšeně hleděl a přikyvoval.
Pak už se před námi objevila budova školy a my vešli dovnitř.

Ahoj lidi!
Po měsíci nová část. Omlouvám se, že jsem nevydávala části, ale neměla moc času, přiznávám že ani nápady a taky za to trochu může moje lenost ...No tak jo trochu víc :D No doufám, že se vám nová kratší část bude líbit.

...Sue #Thanks