wolf and the fox || Sterek fanfiction

Kapitola 6

Derek si užíval posledních pár chvilek spánku, když slunce začalo stoupat výš nad obzor a svítit do jeho pokoje skrz silné hnědé závěsy, které ho chránily před ostrými a jasnými slunečními paprsky. Zjistit něco o Stilesově minulosti nebylo zas tak složité. Pocházel z malého města nedaleko odsud, odkud vlastně byla i Derekova rodina.

Zpráva o zmizení, kterou Derek získal, zobrazovala chlapce s větším nosem, který doprovázel krásný úsměv a veselé, smějící se oči. Vlasy mu neposedně trčely do všemožných stran a jen to utužovalo jeho odvážnou osobnost. Derek si myslel, že Stiles je moc roztomilý, ale nikdy by mu to nepřiznal, natož sobě.

Derek se Stilese snažil přesvědčit, že se musí naučit měnit ještě předtím, než začne uvažovat o návratu ke svému otci. Stiles si stěžoval, že byl od svého otce tak dlouho odloučený a že měl právo ho vidět. Požadoval, aby ho Derek vzal do Beacon Hills za jeho otcem.

Stiles přestal protestovat, když mu Derek vysvětlil, že je Stiles stále uvězněný v těle lišky a nemá ani páru, jak se proměnit zpátky na člověka.

Trénování Stilese taky nebylo nijak složité, jak Derek předpokládal navzdory tomu, že se Stilesovo tělo nechovalo stejně jako jeho, když nastal úplněk. Proměna fungovala podobně jako u vlkodlaků.Párkrát se stalo, že Stiles cítil, jak se jeho tělo začíná stávat větším, ale vždycky to trvalo jenom pár sekund, než se vrátil zpět do liščí podoby. Derek viděl, jak je Stiles frustrovaný, i přesto, že mu Derek řekl snad stokrát, jak velký pokrok udělal za tak kratičký čas.

Všechno bylo jen o koncentraci ze strany Stilese a o motivaci ze strany Dereka. Občas se stávalo, že Derek v noci zaslechl lišákovo tiché kňourání, když byl stočený do klubíčka vedle něj a hledal teplo vlkova těla.

Chvílemi Derek zapomínal, že byl Stiles částečně člověkem, ale bylo to povětšinou během těchto nocí. Těch nocí, kdy mu z tlamy unikalo tiché kňourání a kdy mu ze zavřených oček stékaly slzy. Byla to připomínka toho, kolik času strávil úplně sám a jakou dobu. Proto si Derek lehl blíž, přitáhl si lišáka k sobě a hladil ho po hlavě a zádech.

Derek přemítal, když ležel na své posteli, jak dlouho ještě bude Stilesovi trvat, než se naučí ovládat přeměnu. Tajně doufal, že to bude už jen několik dní, aby ho mohl vzít zpátky k otci a aby chlapec mohl alespoň pokusit žít normální život.

Když přemýšlel nad myšlenkami, které mu tížily hlavu, stiskl měkké tělo, které leželo u něj a zabořil nos do vlasů, které jej lechtaly. To tělo vedle něj bylo tak příjemné, bylo holé, zcela bez oblečení a jejich nohy byly propletené pod dekou.

Možná, že si Derek zasloužil ještě několik málo minut spánku, vzhledem k tomu, kolik úsilí dával do tréninků Stilesovy přeměny. Jo, ještě pár minut. Derek ucítil, jak se mu něčí obličej zavrtal do jamky u krku.

Derek zamručel nad faktem, že tělo natěsnané na tom jeho je pravděpodobně asi jen sen.