BOYS ARE BOYS

Kapitola 3

Dala jsem mu facku....
Cameron pomalu mrkl a pak se na mě podíval. Zabíjel mě pohledem. Okolo dál chodili studenti. Vypadal ohromeně. Ne jako by se mu chtělo brečet, ale ani jako by mě chtěl uhodit zpátky...
Stáli jsme tam celkem dlouho.. Naproti sobě.. Každý ohromen tím druhým...
Zazvonilo... Sáhla jsem po tašce, jabko hodila rebelsky na školní trávník (vždyť se to přece rozloží) a utíkala na hodinu. Cameron tam pořad stál a díval se za mnou.. Celou hodinu jsem nad tím přemýšlela.

Po škole , jako ne tak úplně, jsem šla do školní jídelny. Na oběd byly špagety. Zařadila jsem se do fronty. Jídelna byla nacpaná k prasknutí. Šla jsem s tácem uličkou mezi těmi stoly. Nebylo kam si sednout. Uviděla jsem VOLNÉ jedno místo. Seděly tam nějaký pubertačky. No tak jsem si tam sedla. Šlo mi jen o to abych se v klidu najedla. Holky se na mě podívaly, jako jestli si dělám srandu.
,, Ježda, dámy, chci se aspoň při obědu posadit..." Jedna blondýna na volnou židli dala svoji tašku. ,,bohužel je tu obsazeno" řekla. Holka s velkými brýlemi si neodpustila poznámku ,, snad sedis celý den,tak to teď přežiješ"
Tak fáájnn. S tácama nemůžem chodit ven. Jinak bych každý oběd trávila tam. No samozdřejmě, že ne v zimě :))
Tak tohle se ještě nikdy nestalo. Nojo... připadala jsem si jak nějakej outsider z filmů. Naferovku jsem si sedla jednoduše na parapet u okna. Okna jsou jak ve skleníku, az ke stropu.
Usadila jsem se, a u namotávání špaget přemýšlela ,že by jse měla zvětšit jídelna, protože takhle nehodlám sedět denodenně.
Já fakt nekecám, opravdu není kam si sednout.
Začnu to de sebe házet abych co nejrychleji vypadla a najednou uvidím jak směrem ke mě někdo jde.
Nash.

,,Mužů se přidat?" zeptal se. Měl na jednom rameni frajersky batoho a v druhé držel tác s obědem. S plnou pusou jsem se na něj podívala a vykulika oči.
Zamávala jsem rukama jako fruitninja , měl to být pozdrav kombinovaný s náznakem posaď se. Nash se zasmál. Rozmotal si košili,co měl kolem pasu, aby se mohl na ni posadil.
,,ooo, samotný Nash Grier" řekla jsem už s inteligentně polknutým jídle.
,,jasný" řekl a posadil se. ,,tvoje strašný že? Jak si už musíme sedat i na okna, aby jsme se vůbec nasedli." Řekl a narval si špagety do pusy . ,,hmm" odpověděla jsem jenom. Nemohla jsem si nevšimnout vražedných pohledů, které se na mě vrhaly sedící holky.