Prince Harry (H.S. CZ FF)

Chapter 1 - Nový začátek

Ranní paprsky procitly přes žaluzie a potrápily mé oči. Vlastně je to hezké vstávání. Já bych upřímně vůbec z té postele vůbec nevylézala. Ale musím. Otec z matkou se dozvěděli, že mě vyhodili ze školy a usoudili, že musím z domu. Takže toto je můj poslední den v tomto domě, kde jsem prožila své tehdy nádherné dětství.

Celý pokoj jsem si sbalila do asi pěti kufrů a vyšla ze dveří. Naposled jsem si prohlédla celý dům a beze slov jsem si vzala svojí kreditní kartu, na které byly moje celoživotní úspory.

Už jsem měla vybráno, kde se naučím znovu žít. Ženevia. Abych vám to objasnila, Ženevia je malý stát, který se nachází někde na u hranic mezi Francií a Itálií. Jazyk je anglický.

Kufry jsem si dala do kufru (oumájgáš:d) a nasedla jsem si do svého zeleného brouka. Vyjela jsem z Londýna a vydala se na pospas krutému světu..

----------------------------------------------------------------------

Cesta přes La Manche byla tak nudná, že vám ji nebudu popisovat.
Ale konečně jsem se dostavila do hlavního města této nádherné země. Lidé jsou ti milí a pracovití. Při svém štěstí jsem narazila na milou paní, která mě nechá u ní pár týdnů zadarmo přespat. Také jsem se jí zeptala na práci a ona mi hned dohodila práci služebné v sídle rodu Stylesovců, kteří vlastní tuto zemi. Julie je moc milá stařenka.

Dozvěděla jsem se, že dříve byla chůva malého prince Harryho, z kterého se stal prý velký fešák a spolehlivý nástupce na trůn. Zajímalo by mě jak vypadá.. Ale co to plácám!

,,Jamie, Jamie! Jsi tam?" mluvila na mě Julie a já jsem se až teď probrala z mého hlubokého zamyšlení. ,,Promiň Julie, jen jsem se zamyslela." pousmála jsem se na ni a dále jsem si vybalila a zařídila si svůj pokoj pro hosty, který byl zprvu tak prázdný, ale přesto nádherný. Dodělala jsem poslední úpravy a šla jsem za Julie, abych jí pomohla s večeří pro její děti, které přijíždí jen párkrát za rok. Doufám,že budou hodní jako Julie a budu si s nima rozumnět ikdyž je uvidím jen jednou či dvakrát.

------------------------------------------------------------------------

Domyla jsem poslední nádobí a vyběhla po schodech do mého pokoje, abych se mohla umýt, převléct a vyspat. Ano, to jsem vám zapomněla říci. Zítra nastupuji do té nové práce. Nevím, jak se mám cítit. Ale jedno vím jistě.. Budou tam na mě hodní jako Julie.