Chybíš mi

4. část

Zdravím.

Přeji vám šťastný nový rok 2016 a hodně čokolády! Jop, čokolády, to mi přijde jako hezké přání, protože já čokoládu miluju. :3 A když ji nemáte rádi, tak si tam doplňte, co chcete. Uf, já zase blábolím a to jsem včera nic nepila, jsem jen nevyspalá a... Končím, nebudu vás trápit. :D

Nový rok začneme s Thorki příběhem, který jsem minule tak nešťastně zakončila. Snad se vám bude líbit, doufám v to.

15+

Maya

LOKI:

"Cože?"

"Polib mě!" rozkázal jsem mu, ale než stačil něco říct nebo udělat, stáhl jsem si ho níž a věnoval krátký polibek já jemu. Srdce mi bilo jako splašené, cítil jsem, jak mi hoří tváře a celé mé tělo zahalil pocit štěstí. Zatraceně! Doufal jsem, že se v citech k němu mýlím, avšak tohle mi ukázalo opak.

Thor na mě zůstal překvapeně zírat. Shledával jsem to... roztomilým.

"Bratře..."

"Neříkej to slovo," vykřikl jsem zoufale. Nebylo mi dobře, tahle situace mi nevyhovovala, já chtěl celého Thora! Jakožto bůh chaosu, lží a neplechy pro mne nebyl problém trochu přehánět a hrát. Nejdříve jsem trochu popotáhl, tiše zafňukal a nakonec si položil tvář do dlaní. Na místě jsem se rozplakal.

Netrvalo dlouho a ucítil jsem jeho ruce pomalu se obmotávat kolem mého těla. Pevně mě stiskl a pak mě konejšivě hladil po vlasech. Dal jsem si záležet, vzlykal jsem, zajíkal se a mumlal sentimentální slova omluvy.

"To nic, Loki, nic se neděje," slyšel jsem ho šeptat. Vážně?! "Chci, aby jsi byl šťastný, udělám pro tebe cokoliv," pokračoval.

Přišla má chvíle.

THOR:

Překvapilo mě to, opravdu moc. Netušil jsem, že se jeho myšlenky ubírají tímto směrem.

Zvedl ke mně pohled. V jeho očích barvy smaragdu byly vidět všechny možné emoce zahalené slzami. Nikdy jsem se necítil tak bezradně, jako když jsem ucítil jemné polibky na svém krku a jeho chladnou dlaň snažící se dostat pod mé brnění.

"Udělej mě," zašeptal a já cítil i náznak zubů a vlhký jazyk. "Prosím, Thore."

"Loki..." snažil jsem se ho ze sebe dostat, avšak jeho ruka zajíždějící do mých kalhot a dráždící můj citlivý úd mi bránila v normální mluvě. "Tohle... nejde... ah... jsi můj-"

Prudce se mi vytrhl a zmizel dveřmi pryč. Stihl jsem si ještě všimnout jeho nešťastného a zároveň rozhněvaného výrazu.

"Loki, kam běžíš?" zavolal jsem za ním a vyhoupl se na nohy.

LOKI:

"Nech mě být! Padej si za tou svou děvkou!" zakřičel jsem hystericky. Už jsem nevěděl, co více dělat. Myslel jsem, že mi srdce pukne lítostí i vztekem, poprvé za celý svůj dlouhý život... Dole mě tlačila bolestivá erekce, z očí mi tekly vodopády slz a měl jsem chuť s něčím praštit. Idiot! Idiot! Idiot! Chtěli jste někdy vidět zlomeného boha lsti? Tak zde ho máte v plné kráse a zoufalství.

Bouchl jsem dveřmi ložnice a zhroutil se do peřin. Zabořil jsem obličej do polštáře a nechával slzy a sliny se do nich vsakovat.

"Loki, neplač," uslyšel jsem ho vejít.