Vánoční Přání

Výkend a dál

    Nemohla přestat myslet na to jak se mile chová jaká simpatie z něho chrlí a na jeho nevinné oči ale i na to co ji asi chtěl říct . i přesto Znovu začala věřit že milí kluci ještě nevymřeli. Zbytek dne jen přežívala a myslela na něj a na to jak si doma lehne do postele a cely den prospí. Po příchodu domu si opravdu lehla a usnula,vzbudila se kolem osmé večer a tak se najedla a šla si číst. Kolem jedenácté hodiny šla znovu spát a tentokrát usnula okamžitě. Celý víkend střídala spánek a knihy ale spánek vyhrával víc. V neděli večer si uvědomila že by si měla nachystat školu ale moc se jí nechtělo. Překonala se a napsala si jeden úkol do matematiky a jen si přečetla slovíčka do angličtiny a šla znovu spát. Pondělí bylo velmi nudné jelikož měla zeměpis, tělocvik a další nudné hodiny. Po poslední hodině kde konečně za cly den dávala pozor odešla rychle do šaten sbalila se a šla do knihovny. Procházela se mezi regály knih a vybírala romantické které ještě nečetla když v tom uviděla někoho jak nese sloupek knih. Sice mu neviděla do tváře ale byl ji povědomí ty zatnuté svaly už u někoho viděla. Jakmile položil knihy Emma se od radosti smála jako malá. Dan ji také uviděl a na tváří měl ještě krásnější úsměv než tehdy ale nepozdravil ji nejspíš byl až příliš zaskočený. Emma se vzpamatovala a pozdravila s otázkou" co ty tady" on koktavě odpověděl že tady pomáhá babičce. A zase se nadechl jako by chtěl něco říct ale vzdal to. Emma si vybrala knihy s jeho radami a vypůjčila si je. Dan se nabídl že ji doprovodí a Emma nemohla odmítnout ani nechtěla. Měla pocit že se jí celé tělo chvěje štěstím. .Během cesty se bavili o škole, všem ostatním a stále obcházeli kaluže. Emma cítila jakoby si povídala s několik let starým přítelem. Jakmile došly k domu Emma začala litovat že bydlí tak blízko protože od něj nechtěla odejít působil na ni jako magnet stále ji přitahovala ona se od něj nemohla odtrhnou a tak ho pozvala domu ale on se smutkem na tváři poděkoval za pozvání jenže musel pomáhat v knihovně. Emma v tu chvíli přestala přemýšlet a obejmula ho. Obejmula ho tak pevně jako ještě nikoho.   Když si to uvědomila čekala že ji odstrčí s výrazem co to dělá. Ale on to neudělal on jí obejmul taky. Jeho silné paže na Emminých zádech jí dávali pocit bezpečí a lásky. Vůbec ho nechtěla pustit ale musela. Nakonec se smutkem v očích, Dan poděkoval za všechno jako pravý gentleman a Emma zůstala v rozpacích jak je slušný a milí.