Vánoční zázrak [GAY]

1. část

,,Že prý Vánoce jsou svátky klidu a míru," říká se. Tak to u nás doma rozhodně neplatí. Všichni se hádají a křičí na sebe. Dokonce loni létaly po baráku kusy nábytku. To bylo, když jsem řekl mým rodičům, že jsem gay. Moc dobře to nevzali... Na jejich názor jsem se ani nemusel ptát, neboť ten lítající nábytek mi přišel jako dost jasná odpověď.

Moje matka řekla, že už mě ve svým baráku nikdy nechce vidět a taťka byl v pohodě. Dokonce se za mě u matky přimlouval, ikdyž jsem se o to neprosil. Vím, v ostatních rodinách to většinou bývá obráceně. Táta zuří a máma je s tím docela srovnaná. Ale naše rodina je opět něco extra. Jak originální...Nechtěl jsem dělat problémy a tak jsem se odstěhoval pryč. Chtěl jsem co nejdál to půjde a myslím že z Ohia do Velké Británie to stačí. Našel jsem si velký byt v Londýně. Moderně zařízený, skoro ve středu města a dostatečně útulný.

A to mě přivádí k dnešku. Přesně za dva týdny jsou Vánoce a já si uvědomil, že je nemám s kým slavit. Člověk by si řekl, že už jsem si mohl zvyknout, nebo že jsem si měl někoho najít a další nesmyslný věci. Mám tu pár kamarádů, ale nemyslím si, že by chtěli slavit nejkrásnější svátky s někým dalším. A proto budu pracovat i přes Vánoce. Dělám modeling a dostal jsem nabídku letět do New Yorku na Vánoční přehlídku. Takže se balím a čekám na taxi, které mě odveze na letiště.

Najednou mi přišla SMS od taťky jak se mám a jestli nechci přijet. A že by to prý s mámou nějak domluvil. Zavolal jsem mu a omluvil se , že už mám bohužel práci a že přijedu možná jindy. Ukončil jsem hovor a uviděl jsem chlapíka jak na mě čeká u taxíku, které po mě přijelo. Vzal jsem tedy zavazadlo a šel.

Dojeli jsme na letiště, já mu dal požadovanou sumu peněz a šel dovnitř. Všude jsem prošel rychle a nyní čekám v letadle, než vzlétneme. Seděl jsem u okýnka a sedadlo vedle bylo volné. Doufal jsem, že nepřijde nějaký tlustý upocený chlap a nesedne si vedle mě. Já mám na tohle totiž veliké štěstí. Díky Bohu přišel nějaký kluk kolem dvaceti. Byl docela pohledný měl sněhově bílý vlasy jako Jack Frost. Nad tou představou jsem se uchechtl a on se na mě podíval takovým tim pohledem jako... co to je za blázna, co je vedle mě. A vtipný bylo, že když jsem se uchechtl tak jsem se koukal zrovna na něj a on na mě. Takže docela trapas. ,,Pardon," vypadlo ze mě ,,to nebylo na vás." Jenom se pousmál a dál se věnoval něčemu na svém notebooku. Já jsem ho také dál nepozoroval a vytáhl jsem si svůj notebook, že se podívám na nějaký film. A v ten moment mě to napadlo já si pustím Legendární partu, kde je Jack Frost a trošku svého spolucestujícího poškádlím. ,,Tenhle let bude ještě zajímavý" pomyslel jsem si.

AHOJ! DOUFÁM, ŽE SE VÁM ZAČÁTEK MOJÍ NOVÉ STORY LÍBIL!!

JO A NA OBRÁZKU MÁTE Arona