Vánoční zázrak [GAY]

2. část

,,Tenhle let bude ještě zajímavý" pomyslel jsem si.

Celý film jsem se koukal po mém spolucestujícím, jestli si nevšiml mé provokace. Ani jednou se nekoukl, což mě trochu mrzelo, neboť to byl dokonalý plán. Film skončil a let bude trvat ještě šest hodin. ,,Skvěle zrovna teď se mi chce jít na wc, když tak nesnáším chodit na veřejné toalety" pomyslel jsem si. Zvedl jsem se a koukal na toho kluka ,,Prosím mohl byste se pošoupnout? Já potřebuji projít." Uhnul se a neřekl ani slovo. Za celý let ještě ani nepromluvil. Poděkoval jsem mu a šel na wc.

Když jsem odcházel viděl jsem, jak mu na tváři pohrává škodolibý úšklebek, ale nic jsem si z toho nedělal. když jsem došel ke kabince bylo obsazeno. Rozhodl jsem se, že se mi nechce čekat a tak jsem se vracel přes celou palubu na druhou stranu. ,,Ach Bože. Snad tam bude volno." Ano, bylo. Když jsem se vracel zpět přelézal jsem opět nohy mému spolusedícímu, když vtom momentě si mě strhl k sobě dolu, že jsem seděl na jeho stehnech. Naklonil se k mému uchu. Můj dech se zrychloval, neboť jsem nevěděl, co po mně chce. ,,Mám začít ječet nebo volat o pomoc nebo čekat co se bude dít dál?" ptal jsem se sám sebe. Rozhodl jsem se pro tu třetí možnost. Když byl u mého ucha tak zašeptal jemným a klidným hlasem:,,Ty mě budeš takhle provokovat jo? Tak to ne princezno."řekl a na jeho hlase byla slyšet značná vášeň. ,,Ještě jednou něco takového a vezmu si tě na těch záchodcích tak tvrdě, že si budeš přát, abys mě nikdy nepotkal." Můj dech se zastavil. Nemohl jsem se vzpamatovat z toho, co mi právě řekl. ,,Dýchej princezno!" poznamenal ,,On mi řekl princezno?" pořád jsem si přehrával v hlavě. Pomalu jsem se zvedl a on mi při zvedání sáhnul na zadek. To už jsem nevydržel a otočil jsem se na něj a podíval se na něj pohledem který říká "zabiju tě jestli to uděláš ještě jednou."Byl jsem naštvanej a on mi poslal vzdušnou pusu,  a opět se věnoval svému notebooku. Sedl jsem si tedy na své místo a přemýšlel nad tím, co se právě stalo.

Zbytek cesty proběhl potichu. Každý jsme se věnovali svým věcem. Právě jsme přistáli a šli ven celou cestu šel vedle mě. ,,Jmenuji se Aron." řekl jsem. ,,Jamie" odpověděl a pak se vytratil. ,,No nic alespoň bylo nějaký zpestření letu." řekl jsem si pro sebe a hledal jsem někoho, kdo tu má stát s cedulkou a mým jménem na ní, aby mě odvezl do hotelu. Po chvilce hledání jsem jej uviděl a on mě odvezl do hotelu.

V hotelu jsem se přihlásil a šel do svého pokoje. První co jsem udělal je, že jsem skočil do postele. ,,Já miluju postel!" zařval jsem na celý pokoj. Vybalil jsem si věci a šel na večeři. Došel jsem do jídelny a kdo tam nebyl. Můj přítel z letadla seděl u velkého skleněného stolu.  A pozoroval mě velmi bedlivě a bez jakéhokoliv překvapení, že mě vidí.

NA OBRÁZKU MÁTE Jamieho (toho kluka v letadle)