Majetek Dylana O'Briena
Jsem zmatený!
Dříve jsem psával,
o přírodě, o kráse,
Na loukách sedával,
s nadějí ve hlase.
Teď píšu něco jiného,
o někom, ne o něčem,
poznáš-li mě vlídného,
usekneš mi hlavu mečem,
kterým jsou tvoje ústa,
jemně růžová a jistě hebká.
Jen prosím zůstaň!
Nenech mě napospas lebkám!
Lebky jsou metafora,
pro ty co šikanují,
velcí jsou jako hora,
vlídnosti se nevěnují.
Snad se někdy dočkáš,
mých básniček o tobě,
někde na mě počkáš,
snad to předám osobně.
-------------------------------
COMMENT!
VOTE!
and enjoy it ;)
*:Your Rebecca Targaryen:*
ČTEŠ
Poems (CZ story- Dylan O'Brien) «Dokončeno»
FanfictionPodivín se svým zápisníčkem vždy po ruce. Píše do něho básně. Vše co ho zaujme o tom napíše báseň a nebo povídku. Poslední dobou ho něco zaujalo až příliš. Nestačí spát, jíst, pít. Musí dopsat ten deník a předat ho. Té jediné osobě, které si opravdu...
