Majetek Dylana O'Briena
Nevím tvoje jméno...
Má neznámá,
každý den v parku sedáváš,
ráda svět poznáváš,
ty moje neznámá.
Slova se mi pletou,
když chci tě už oslovit,
sotva růže kvetou,
nemůžu trn z kůže vylovit.
Trn, to je metafora pro smutek,
moje bolest přetrvává,
je čas pro útěk.
Dylan raději zavřel knížku. Z básní se mu motala hlava. Celé tři dny lámal hlavu nad verši. Ale teď se rozhodl ji oslovit. Aspoň její jméno chce znát! Přistoupil tedy k ní.
,,Ahoj." To znělo sebejistě, pomyslel si. Dívka zvedla svojí dokonalou tváří přímo na Dylana.
,,Co chceš šprte?'
,,Jen tvé jméno..."
,,Crystal. A teď vypadni." Dylanovi to zlomilo srdce, ale to ho donutilo psát básní ještě víc. I za cenu svého života.
-------------------------------------------------
COMMENT!
VOTE!
and enjoy it ;)
*:Your Rebecca Targaryen:*
ČTEŠ
Poems (CZ story- Dylan O'Brien) «Dokončeno»
FanfictionPodivín se svým zápisníčkem vždy po ruce. Píše do něho básně. Vše co ho zaujme o tom napíše báseň a nebo povídku. Poslední dobou ho něco zaujalo až příliš. Nestačí spát, jíst, pít. Musí dopsat ten deník a předat ho. Té jediné osobě, které si opravdu...
