Myslet neznamená vědět

Kapitola II.

Kapitola II.

Několik dlouhých minut panovalo v pokoji ticho. To prolomil až Philův hlas. Nemělo smysl chodit kolem horké kaše.

"Koho jsi zabil?" zeptal se na rovinu a pohlédl Danovi do očí.

"No..." začal Dan, koutky mu cukaly do úsměvu. "Říkal jsem ti o svém milovaném mladším bráškovi?" řekl nakonec, s důrazem na slovo milovaném.

Phil zapátral v paměti a doopravdy si vybavoval, jak mu o něm Dan vyprávěl.

"A-ano..." vykoktal a rázem mu to došlo.

Jestli Dan zavraždil vlastního bratra, jak moc velkou šanci na přežití měl on sám?

Phil se začal pomalu posunovat směrem ke dveřím, ve snaze uniknout. Dan s ním ale měl jiné plány. Jedním mávnutím zápěstí zabouchnul dveře a v zápětí následoval zvuk zámku. Nebylo úniku.

"Přece by jsi mi nezkazil legraci." usmál se Dan zlomyslně, když uviděl Philův výraz.

"L-legraci?" zděsil se Phil. V tom Dan zmizel v obláčku černého kouře. Než se Phil stačil vzpamatovat, ozval se zpoza něj známý hlas.

"Mmm." zašeptal mu Dan do ucha a otočil ho k sobě.

Jeho plán byl prostý. Jestli nechtěl, aby Phil cokoliv vyslepičil, nebo nedej bože použil google, nemohl ho nechat jít. Dan věděl, že se Philovi líbil. Co si budeme povídat, Phil jemu taky. Rozhodl se to tedy využít ku prospěchu svému. Tento plán měl dvě výhody. Za a) zdrží Phila v jeho pokoji bez šance cokoliv vyhledávat na internetu, a za b) Phil rozhodně nebude o tomhle před nikým mluvit. Krom zadních vrátek to byl pro Dana i splněný sen, ale nemohl si dovolit se rozptylovat.

"Dane?" vypískl Phil "co to děláš?"

"Ale nic..." řekl Dan nevinně a zvedl svojí krvavou levou ruku.

Následně si ji pomalu, dalo by se říci delikátně, přiložil ke rtům a zkoumal Philovi reakci.

Dan si moc dobře pamatoval, jak si jednou půjčoval Philův laptop. Původně neměl v plánu se v něm hrabat, ale jedna otevřená karta ho velice zaujala. Takto se dozvěděl na co přesně Phil je, a neváhal to zneužít.

Phil ztuhl. Jeho mozek ztratil schopnost myslet racionálně, a tak jenom civěl před sebe. Dan pomalu obnažil zuby a zakousnul se do rudého orgánu v jeho dlani. Krev mu stékala po bradě, ale Dan se díval jen na Phila. Ten měl co dělat, aby se na Dana nevrhnul. Nevěděl, jestli chce dřív hodit Dana na postel, nebo skočit z okna. Dan se usmál. Pokud chtěl, aby o tomto 'incidentu' Phil nikde neceknul, musel to udělat pořádně. V Philových očích se odrážel strach. Nakonec v sobě našel poslední špetku odvahy.

"Jestli mě chceš zabít, tak už to udělej!"

To Dana trochu zaskočilo, ale nedal to na sobě znát. Místo toho dokončil svojí krvavou svačinku a zašklebil se.

"To by mi k ničemu nebylo."

"Tak co sakra chceš?!" Obořil se na něj Phil. "Plánuješ mě znásilnit, nebo co?!"

"Není to znásilnění, když jsou obě strany pro..." zavrněl Dan a olízl si krev z ukazováčku. Phil polkl na prázdno a zděšeně otevřel pusu.

To už to Dan nevydržel a přirazil Phila ke zdi s ďábelským úšklebkem na tváři. Phil zbledl a snažil se ho odsunout pryč.

"A co když nejsem pro." oponoval statečně.

"Tak to se dá lehce změnit." Odvětil Dan a pootevřel rty, jen natolik aby byly vidět jeho zuby. Nevypadaly nijak zvláštně, až do chvíle kdy se jeho špičáky nebezpečně zostřily.
Philovi přejel mráz po zádech.

"N-nedělej to." zašeptal.

"Nedělej co?" Dan pohodil hlavou a usmál se, dávaje si záležet, aby ukázal zuby.

"To." vydechl Phil a zavřel oči.

"Donuť mě." zavrněl Dan a Phil brzy ucítil dech na svém krku.

Dan přiložil ústa k Philově kůži. Byla bílá a přímo ho lákala k sobě. Dan si vybral konkrétní místo a slastně ho olízl. Napůl kvůli dezinfekci v jeho slinách, napůl protože mohl. Potom jeho špičáky probodly onu tenkou membránu a do Philova těla začala proudit jedna z Danových zbraní. Nebyl to jed, ale látka, která oběti způsobila nezvladatelný chtíč. Dan se usmál sám pro sebe.
'Tohle bude dlouhá noc.' Pomyslel si, jakmile ucítil Philovu ruku na svých zádech.

~and then they fucked all night-