Myslet neznamená vědět

Kapitola III.

~Neumíme psát smut, smiřte se s tím!~

(To není tak úplně pravda, ale kdo by se s tím sral)

Kapitola III.

Druhý den ráno

Phil se probudil s pocitem podobným kocovině. Bolela ho hlava a události minulého večera byly jako v mlze. Podíval se nad sebe, ale nebyl to strop jeho pokoje. "Co se stalo?" zeptal se sám sebe.

Nečekanou odpovědí mu bylo nespokojené zamručení, jehož zdroj byl vedle něj. Dan se také pozvolna vracel z říše snů. I když v jeho případě to byl spíš labyrint nočních můr. Jedna z nemála daní za to, že se stal tím, čím se stal. První, co mu zpestřilo ráno, byla bolest snad každé buňky v těle. Jelikož nebyl dost vzhůru na to, aby cokoliv rozeznal, jen zamručel a pokusil se přeměnit. Jeho snaha ale byla marná a prudká bolest mu jasně řekla, že tudy cesta nevede. "Boha jeho." postěžoval si a převalil se na druhý bok.

Uviděl Phila a uvědomil si, že jsou oba nazí. Nenadálý šramot upoutal Philovu pozornost a otočil se k Danovi. Pomalu mu došlo, co se stalo minulou noc. "Takže..." začal. "jsme spolu spali."

Dan neodpověděl, jenom se přitulil k Philovi a dal mu jednu ruku na holou hruď. "Beru to jako ano." povzdechl si Phil. Potom se chvíli zamyslel, ale nakonec sebral odvahu. "Jak to vlastně bylo? Poslední si pamatuju-" pronesl a začal si vzpomínat.

Doufaje, že to třeba byl jen sen, se rozhlédl okolo sebe. Pentagram na zemi ho ale přesvědčil o opaku. Polkl. "Stalo se to tak, jak si to pamatuješ." nenamáhal se Dan s podrobnějším vysvětlováním a přitiskl se blíž k Philovi.

Z nějakého nepochopitelného důvodu se u něj totiž cítil v bezpečí, a i když by to popřel, začal jemně příst jako kočka. Phil byl malinko zmatený Danovou náhlou změnou v chování. "Jaktože najednou nejsi vraždící monstrum?" zeptal se.

"Jak jsi mě to právě nazval?" obořil se na něj naoko Dan. "Umm...nijak?" zkusil to Phil zachránit. "Já nejsem vraždící monstum." bránil se Dan.

"Tak proč jsi tohle všechno udělal?" pokračoval Phil po chvíli.

"Dlouhej příběh." odpověděl Dan. Úplně se mu nechtělo vyprávět příběh o tom, jak byl na Vánoce u rodiny, našel starou knihu a jeho bratr ho naštval.

Phil přikývl a dál to nepitval. "Dobře...a proč jsi udělal tu druhou věc?"

"Protože jsem potřeboval zadní vrátka...a protože se mi líbíš." zamumlal Dan a začervenal se. Phil se také malinko začervenal a zašeptal. "Líbil by ses mi víc kdybys nebyl vrah.""Já nejsem vrah, bylo to nutný." namítl Dan.

"Jo jasně" Phil obrátil oči v sloup.

"Ono když něco chceš musíš něco obětovat. A já tu knihu nepsal." Zamračil se Dan. "To stále nevysvětluje, proč to bylo nutné. Jestli si se se mnou chtěl jen vyspat mohl jsi to udělat i normálně" odsekl Phil.

"Myslíš si, že bych riskoval život a brutálně zavraždil vlastního bratra jenom proto, abych se s tebou vyspal?" zavrčel Dan a posunul se zpátky na postel. "Co já vim." řekl Phil monotónně."Tak to furt neřeš." odfrkl si Dan. "Budu to řešit, protože ty jsi mě k tomu donutil!" vykřikl Phil naštvaně.

Dan chvíli nic neříkal, jenom se tiše stočil do klubíčka. "Já to nedokážu úplně ovládat." Přiznal po chvíli. Phil si povzdechl. "Myslím že to už oba dobře víme."

Několik minut se nedělo nic až posléze se začaly od Dana ozývat tiché vzlyky, které se snažil tlumit polštářem. Phil si povzdechl a opatrně Dana objal. "Neboj, nějak to zvládneme." zkusil ho uklidnit. Dan sebou cuknul. "Já nechtěl aby to skončilo takhle!" vyjeknul a snažil se vymanit z Philova sevření.

To jenom vedlo k tomu, že ho Phil držel pevněji. "Nech mě! Sám si to řekl! Jsem monstrum!" nevydržel to Dan a i za cenu obrovské bolesti se částečně přeměnil, aby unikl. Přenesl se těsně vedle postele, ale nohy ho zradily a skončil na zemi.

"Nemůžu, něco mě k tobě táhne." obhajoval se Phil a vstal. Pak si sedl vedle Dana na zem a znovu ho objal. "Mě k tobě taky." zašeptal Dan a nechal se od Phila mazlit. Ten se usmál a dal Danovi pusu do vlasů.

Chvíli takto tiše seděli, ale potom Dan znenadání vstal a bez sebemenší špetky vysvětlení odešel z pokoje. Phil se za ním podíval s nechápavým výrazem, a trochu sebou cuknul, když uslyšel hlasité zabouchnutí dveří od koupelny.

'Asi chce být sám.' Vyložil si z toho a rozhodl se udělat snídani. Dan se mezitím snažil dát alespoň trochu dohromady. Hlava ho bolela jako ještě nikdy předtím. Bohužel věděl proč.