B: Vezměte.............
A tak nám Bachařka říkala co máme dělat.
Pak najednou do třídy vešel náš třídní Jan Banán.
S Kate jsme se začaly smát, ostatně jako pokaždé co ho vidíme.
Ale Tamara si před ním natřásala ty svoje umělé kozy, samozřejmě on hned na ni upoutal pozornost, bůhví jestli už se spolu někdy ne vyspali, protože každý z naší třídy ví že banán se Tamaře furt čumí na kozy.
U: (učitelka) Co potřebuješ?
Tř: (třídní) Tamaro pojď se mnou do kabinetu, musíme něco vyřešit.Hodila jsem po Kate výraz jakože "Hmm to zase bude :D"
Kate se tomu nenápadně smála. Utrpení, konečně zazvonilo.(A tak pokračoval celý školní den)
======================================================
Konečně končí poslední hodina. Rychle beru bágl a běžím na bus.
Když v tom mě někdo zastavil, zase Tamara.
J: Uhni mi pospíchám.
T: Ne tak rychle holčičkou.
J: Co po mě doprdele chceš?
T: Nic, se tě jenom chci zeptat jak se máš?
J: Co? A vůbec na ty tvoje pičoviny nemám čas. Jede mi autobus. Sbohem.Běžela sem na zastávku na které už stal autobus, naštěstí jsem ho stihla.
Nastoupila jsem cvakla jsem lístek a jela domů.
Už jsem byla na naší ulici tak jsem vystoupila z autobusu a šla domů.
Tam jsem si hodila tašku, trošku jsem poodobědvala a pak jsem vzala skateboard a šla jezdit.
To jsem vám ještě neřekla že jezdím na skatu?
No tak vám to říkám teď :D.Takže jsem popadla prkno a šla za Jackem, mým dá se říct bratrem a nejlepším kamarádem.
Vlastně je to můj bratranec a ještě o něco lepší kamarád než je Kate a Dominik.
Přijela jsem k jejich domu a začala zvonit.
Pak mi otevřela teta Denisa.
J: Ahoj je doma Jack? :)
T: (Teta) Ahoj, jo jasně, hned ti ho zavolám.
"Jacku, je tu Jennifer" zavolala a pozvala mě dovnitř.
"Jo už jdu" ozvalo se ze shora, a pak jsem jen slyšela někoho dupat po schodech.J: (Jack) Čáu
Já: Čus, jdem jezdit?
J: Ok, jdu pro prkno.
Takže odešel znova nahoru a pak se zase vrátil jako slon.
Přitom jak scházel schody se z obýváku ozvalo "Musíš pořád tak dupat vole? Vždyť se ty schody pod tebou prolámou." a pak to co Jack odpověděl mě smíchy dostalo na kolena "Sorry tati :D"
J: Hej čemu se směješ? :D
Já: "Musíš tak dupat vole? Sorry tati." :DD
J: To je normalní, jdem?
Já: Ok, jdem.
Přišli jsme na rampu, ale tam mě však čekalo nemilé překvapení.
Byla tam Tamara.
Já: Co tady děláš?
T: No já tady čekám na tvojeho sexy bratránka.
J: Ale já o tebe nemám zájem.
Já: Hele pojď radši, deska to zabalíme. Já s ní tady nebudu dýchat jeden vzduch.
Takže, jsem jela domů tam mě ale čekalo ještě něco horšího než Tamara.
Přímo před naším domem stála cedule na prodej.
Rozběhla jsem se a šla rovnou za rodičema.
Přišla jsem k nim a zlostně zařvala "To si ze mě děláte prdel?"
M: Zlato, zkus nevulgárně.
Já: Mami! Jak mám mluvit nevulgárně, když jste mi zatajili, že prodáváte barák. Jak dlouho to víte?Kam se budeme stěhovat? A proč?
T: No já jsem dostal nové a líp placené pracovní místo, a kdybych to nevzal tak mě vyhodí z práce.
Já: A kde to je?
M: V Hradci Králové.
Já: Děláte si ze mě jenom prdel, že jo? Vždyť je to ůplně na druhé straně republiky.
T: Ale zas tak nepřeháněj.
Já: No a jak dlouho jste to věděli?
M: Asi měsíc.Já: A to jste mi o tom jako nemohli říct?
M: No Jenn, mysleli jsme že to bude lepší když ti to řekneme před odjezdem.
Já: A kdy jako odjíždíme?
T: Zítra.
Tak tohle je vše pro tenhle díl. Určitě nezapomeňte dát ★ a koment :)
E&K❤❤❤
ČTEŠ
Osudové setkání /w Datel
FanfictionPříběh je o Jennifer Jacostové, běžné šestnáctileté dívce která si žije svůj pokojný život v Praze. Má spoustu kamarádů, skvělou školu a bydlí ve větším bytě s rodičma, se sestrou Hankou a bratrem Pavlem. Ale její úžasný život však naruší neplánovan...