Little brother (Tronnor Au)

21

„Mám hlad," zamručel rozespale a několikrát do mě strčil rukou, abych se vážně probudil.

„Je ti lépe?" Rozlepil jsem oči a dlouze se protáhl a až při té příležitosti jsem si uvědomil, že mám nohy propletené s těmi jeho.

„Celkem ano," zahýbal palci u nohou, díky čemuž mě zalochtal na lýtku a já se jen taktak udržel, abych neucukl, „dal bych si vafle. S nutelou, prosím?" zamrkal roztomile.

„Troye," protočil jsem oči, „nemáme nutelu," přitáhl jsem si polštář víc k sobě a unaveně do něj zabořil hlavu, „a vlastně ani vafle. Po včerejší noci stejně dostaneš leda tak rohlík."

„Hej," praštil mě jeho polštářem po hlavě, „mám na to chuť, vážně," zaúpěl. Jo. Nejspíš už mu bylo vážně lépe, „nedošel bys nakoupit?" Zvedl se do sedu.

„Troye,"

„Prosím?"Usmíval se, aniž by mě přestával hypnotizovat těma nejdokonalejšíma očima na světě.

„Budu mít průšvih, jestli přijdu zase pozdě."

„Prosím, máme už jen pár dní."

„Musím jít. Nezlob se."

„Fajn," vydechl jsem otráveně a poraženě rozhodil rukama, „ještě něco krom nutely a vaflí?"zvedl jsem se neochotně z postele.

„Popcorn. Mám na něj tolik chuť. Na sýrový. Pustíme si nějaký film?" Natočil mírně hlavu.

„A pak se div, že zvracíš. Kyselé okurky by sis nedal?" Oblékl jsem se do staré mikiny a zamířil do koupelny vyčistit si zuby. Hloupě jsem se usmíval a hroutil hlavou. Byl neuvěřitelný.

„Děkuju," zahulákal za mnou a podle zvuku se nejspíš znovu zahrabal do peřin.

Vyběhl jsem z domu a nasadil si do uší sluchátka. Byl jsem zvláštně spokojený. Šťastný. Nechtěl jsem si to přiznat, tak moc jsem se tomu bránil. Jenže teď mi prostě venku bylo tak krásně i přes to, že zužila vichřice a nejspíš se schylovalo k bouřce. A já si spokojeně pobrukoval. Pořád a pořád dokola tu jednu písničku.

„If it wasn't for you, I'd be alone."

„If it wasn't for you, I'd be on my own."

„Zpíváš otřesně.

„Don't wait til I do wrong."

„Přestaň Conny! Vždyť mi prasknou uši." Smál se. Tak dokonale se smál. A já nepřestával zpívat.

„Don't wait til I put up a fight
You won my heart
Without a question, don't wait for lie"

„Don't wait for lie," vydechl jsem potichu a vstoupil do malého místního obchodu. Nenašel jsem sice vafle, ale našel jsem alespoň všechno na palačinky, které určitě taky ocení, pokud měl vážně chuť na něco sladkého. Popravdě jsem nechápal, jak mohl být tak hubený, když se pořád tolik cpal. Popcorn, čokoláda, popcorn, pizza, víc čokolády.

S blaženým výrazem ve tváři jsem zaplatil a vracel se zpátky domů se stejnou písničkou v hlavě. Ani vlastně zpětně nevím, proč jsme tu písničku tolik milovali. Možná proto, že byla tak jednoduchá a milá. A taky hlavně proto, že jsem jí zpíval přehnaně falešně už od té chvíle, co mi ji Jesse poprvé pustil.

Vešel jsem do domu a do nosu mě praštila silná, až moc známá vůně. To si ze mě dělal srandu. Nemohl přece. Vždyť. Jak by to mohl vědět. Navíc. Byl tolik nevinný a mladý a všechny ty věci okolo.

Cestou po schodech jsem začínal poznávat tu písničku.

Where is my mind. Pixies.

Nechápal jsem, jak tohle mohl vědět. Nikdo to nevěděl. Ani Jesse. Navíc ta písnička. Tolik jsem se bál otevřít dveře.

With your feet in the air and your head on the ground
Try this trick and spin it,
Your head will collapse
And there's nothing in it
And you'll ask yourself

Where is my mind...

„Tohle Jesse nevěděl, nepletu se," seděl na mé točicí židli, oči téměř celé tmavé, jak mu ta zelená věcička zvětšovala zorničky, „dáš si taky?" Natáhl do sebe kouř a zpomaleně ho vydechl, podávajíc mi ubaleného špeka.

„Troye!" Okřikl jsem ho ale, on jen vstal, znovu do sebe natáhl kouř a pak spojil naše rty, „věděl jsem o tom," zamumlal," pustil sis tuhle písničku vždycky, když tě táta rozhodil. A pak jsi byl v pohodě," sedl si na zem a já ho následoval.

„Bylo ti zle. Neměl bys. Totiž. Neměl bys vůbec," koktal jsem nechápavě. Doprčic. To byl vážně až tolik pozorný? Vždyť. Tohle prostě nemohl vědět.

„Dej si," vydechl mi kouř do tváře a znovu mi nabídl tu malou ruličku štěstí. Neodmítl jsem. Docela mě překvapilo, jak dokonale to uměl ubalit.

„Neděláš to poprvé, nepletu se?" zaklonil jsem slastně hlavu a několikrát krátce natáhl. Bože. Ta úleva. „Nekuckáš se. Víš, jak to připravit," vydechl jsem, odtípnul do popelníku na zemi a se špatným svědomím ho podal zpátky tomu, koho jsem měl ještě před chvilkou za někoho naprosto nevinného.

„Ne," zasmál se tolik, až se zakuckal, „pomáhalo mi to zůstávat při smyslech. Jesse by mě roztrhal, kdyby na to přišel," skousl si ret.

„Jo," přikývl jsem s tupým úsměvem, „to nás oba," položil jsem si spokojeně hlavu na jeho rameno, „a tentokrát už ti vlasy nedržím," zasmál jsem se, ale on jen otočil hlavu umlčel mě polibkem.

„Radši kuř, hm?" Jeho oči. Pořád v nich byla ta nevinnost. A já se začal smát. Nedalo mi to. A jemu trvalo, než mu to došlo, co řekl.

„Trhni si, Frannie," otočil se ke mně zády a znovu cvakl zapalovačem, aby do sebe dostal víc marihuany, než normálně.

„Brzdi," vytrhl jsem mu malinkou věcičku z prstů, natahujíc další dávku drogy do svého těla. Začínal jsem cítit, jak mé svaly pomalinku, ale jistě ochabují. Jak je mi fajn. Jak je nám fajn.

„Příštího ale umotáváš ty," položil se na záda a hlavu nechal padnout do mého klína, natahujíc se hubenými prstíky pro to málo, které mi zůstalo v ruce.

„Možná když hezky poprosíš," prohrábl jsem mu kudrnaté vlasy, aniž bych se podíval dolů. Měl jsem rád tenhle stav. Uměl jsem být v klidu.

„Hezky prosím," zaskučel tiše, ale hned po tomhle jeho nevinném gestu se vydrápal nahoru, sedl si na mě obkročmo a ruce sepnul za mým krkem, „prosím Connie. Buďme na chvilku sami sebou. Bez zábran. A pak zkusíme ten trik s nohama ve vzduchu a budeme se ptát."

„Kde je náš rozum," šeptl jsem tiše a spokojně do sebe natáhl tu zbývající trošku, kterou mi nabídl. Miloval jsem ten konec. Pálil. Bolestivě pálil. Až moc. Ta bolest. Bolest a vědomí, že už nebude víc. Ale já i přes to všechno chtěl víc a víc. Chtěl jsem podstupovat bolest a odmítal přijmout to, že už něco končí.

Sladká to metafora. Měl jsem vyhodit oba.

Troye i trávu.

A začít nanovo.

Ale já to nedokázal.

Protože. Kombinace těch dvou...