6. Zlost

17 1 2
                                    

Byla to tam celkem nuda ale pak to začalo. Přišel diskžokej a začala pořádná party. Sešli jsme dolů do veliké haly kde už byli připravená světla, občerstvení a taky pult pro diskžokeje. Nejdřív jsme tam jen tak stáli, ale pak přišli další Kiki kamarádi ze sousedství. Poté se zavřeli dveře a mohlo to začít. Děti ze sousedství se zvedli a začali tancovat to samý i Kiki, Vašek a Honza jediná já jsem seděla a rozhlížela se kolem. Mezi tím co ostatní tancovali makaré nu tak za mnou přišel kluk.

,,Ahoj, proč netancuješ?'' zeptal se mě

,,Ahoj, nemám moc náladu.'' řekla jsem a koukala se do jeho hnědých očí

,,Pojď aspoň se mnou by si mohla, ne?'' řekl a vzal mě za ruku. Já jsem neodmítla a šla jsem na taneční parket. Zrovna k mému štěstí museli pustit ploužák. Samozřejmě jsme začli tancovat, ale hned jak se spustila písnička ke mně přišel Honza. Viděl mě a toho kluka jak tancujeme. Hned co nás viděl se mu úsměv proměnil na smutnou čáru a odešel pryč. Okamžitě jsem se tomu klukovi vyvlíkla a bežela za Honzou. Honza seděl na schodech se zaslzenýma očima. Přišla jsem za ním, ale on se otočil směrem nahoru a šel se obléknout a pomalu odcházel.

,,Proč odcházíš? Diť se nic tak hroznýho nestalo.'' řekla jsem a vzala ho za ruku. Okamžitě se vyvlíknul a stále odcházel.

,,Sakra Honzo!'' zařvala jsem na něho a otočila jsem ho směrem k sobě.

,,Proč brečíš?'' zeptala jsem se ho

,,Ty s tim klukem něco máš?!'' zeptal se mě

,,Ne vůbec ho neznám.'' řekla jsem

,,Tak proč si netancovala se mnou, ale s tim klukem?'' s ubrečenýma očima se na mě podíval

,,Protože jsem si myslela, že se skvěle bavíš s ostatníma.'' řekla jsem

,,Ale....'' nestačila jsem to ani doříct a už tam stál ten kluk se kterým jsem tancovala.

,, Děje se něco?'' zeptal se mě

,, A to má být co?'' řekl Honza

,,Nechte mě už všichni bejt, co si myslíte že jsem!'' zařvala jsem a utíkala

,,STŮJ!!'' zařval Honza a chytl mě za ruku. Hned jsem se mu vyvlíkla a utíkala domů. Hned jsem za sebou zavřela pokoj a až do rána jsem brečela na posteli.



Vznešené srdceWhere stories live. Discover now