*píp píp*
"Kdo mi může doprčic psát ve tři ráno!" hukla jsem na mobil a vzala ho.
L: Michell, promiň, ale pár dnů ti neodepíšu. Kluci na mě řvou, že kvůli mobilu jsem už úplně blbej, a nesoustředím se na hudbu. Moc se omlouvám a snad ti za pár dnů odepíšu.
Vzdychla jsem.
Já mu kazím kariéru..
Co jsem to za holku, že se soustředím jen na sebe.
Jsem nemožná.
Položila jsem mobil na stoleček a pokusila se ještě usnout.
Nešlo to.
Musela jsem pořád myslet na to, jak jsem mohla být tak sobecká, že jsem nevnímala, jak to má Louis v životě komplikované.
Nakonec jsem usla...
****
Do školy jsem šla s hrozivou náladou.
"Co ti je?" luskla mi před očima Zuzka.
"Nic..jen. Uhm, to bys nepochopila" odsekla jsem.
"Fajn." řekla a odešla ke své lavici.
Na místo vedle mě si sedl spolužák Jirka, s kterým kvůli úče Xinolové sedím.
"Posuň se dopr!" křikl na mě.
"Drž hubu" odsekla jsem.
Jirka byl zvyklý, že ho vždycky poslechnu. Protože je nejvyšší,nejstarší, nejsilnější a nejdrsnější.
A taky nejblbější.
"Co jsem to slyšel?!" bouchl mě pěstí do ramene.
Spadla jsem na zem a svíjela se bolestí.
"Jsi magor?!" doběhla za ním Andy a vlepila mu.
"Ty táhni, nebo z tebe udělám sekanou!" zařval.
"To máš za svou drzost" pohladila mě zákeřně po vlasech naše třídní blbka Emily.
"Ty odpal" kopla do ní Andy.
"Ohh! Paní učitelko?!" vyběhla na chodbu Emily.
"Andy! Pomoz.." prosila jsem.
"Už du" řekla a vzala mě.
Opřela jsem se o ní a šly jsme k učitelce..
Než jsme vyšly ze dveří, v nich se objevila Emily a škodolibě se smála. Věděly jsme, že to nesvědčí nic dobrého...
Ahojký;)
Tohle je asi po 3-4 dnech nový díl :)
Snad se líbil:)
