L: Ahoj.
Nadšením jsem skoro nemohla dýchat.
Já: Loui! Konečně jsi odepsal!
L: Vis, Michelle. Musim ti neco rict.
Od kdy Louis píše bez háčků a čárek?
Já: Ano? Co se děje?
√ Zobrazeno
Já: Loui. Neignoruj mě.
L: Vis, vubec jsem ti to nechtel rikat, ale uz me nezajimas.
Co-cože?
Já: Cože?
L: Jsi arogantni. Delas ze sebe neco co nejsi, a to se mi nelibi. Prosim, uz me neotravuj tvyma debilnima zprava. Je mi to lito. Ahoj.
Cože?
Nemůžu tomu uvěřit.
Nezajímám ho?
Se slzama v očích se přikryju, zavřu oči a snažím se usnout. Ale má hlava mi to nedovolí.
Jak mě mohl tak z ničeho nic opustit? Vždyť mi říkal, jak mu na mně záleží. Ale to byly asi jen bláboly.. Jsem jeho sociální oběť.
L: Michelle! Omlouvám se ti! To byl....
To be contunied. :)
Snad se část líbila :l je věnovaná Luccigame :) Mé věrné čtenářnici :)
Mějte se hezky a ahoooj! :3
