The last request √

Maybe it should be like this..

Liam's part:

Musel jsem odejít. Už jsem se na ni nemohl dál vídat a přitom nevědět, jak to bude a co si myslí. Nechal jsem ji tam samotnou s jejími myšlenkami, protože i já sám si je musím protřídit. Dneska je na Londýn moc hezky, tak bych se mohl projít. Na nějaké krytí kašlu, stejně mě i tak poznávali.

Kavárna, kde jsme byli, byla kousek od Big Benu, tak jsem se tedy vydal k němu. Několik hodin jsem se procházel po břehu Temže. Byl tady vždy klid. Když už mě boleli nohy, sedl jsem si na nejbližší lavičku. Jak se asi Perrie rozhodne? Jak to bude dál, když ví o mých citech k ní? Bude mi je vůbec někdy opětovat? Další a další otázky mi běhaly hlavou.

Takhle to dál nejde. Musím nato přestat myslet nebo se zblázním. Jo, je rozhodnuto. Jde se do klubu. Rychle jsem se zvedl z lavičky na které jsem seděl, a šel směr centrum. Do Funky Buddha si vezmu taxík, domů se stavovat nebudu, ještě bych si to rozmyslel a oblečený jsem, takže na co se převlíkat. Asi jsem na té lavičce proseděl hodně dlouhou dobu, protože se stmívalo. Pravý čas někam vyrazit. Když jsem se dostal na frekventovanější ulici, zastavil jsem si taxíka. Jen co jsem si sedl, řekl jsem taxikáři adresu a ten hned vyrazil na místo.

"Jsme tady pane. Dělá to 10 liber." řekl mi taxikář, když jsme zastavili. Snad jako bych nepoznal, že jsme tady. Už z venku jde slyšet hlasitá hudba a před klubem stojí dlouhá fronta. V téhle chvíli je lepší být slavný. Taxikáři jsem hodil nějaké peníze a asi to bylo dost, protože jenom, co jsem zavřel dveře taxíku, rychle zase odjel.

Okolo té dlouhé fronty jsem prošel se škodolibým úsměvem, protože když mě zahlídla ochranka, rychle mě pouštěli dovnitř, kde to už hodně žilo. Na paketu tančilo několik lidí, no bylo jich tam celkem dost, takže když jsem se chtěl dostat k baru, musel jsem mezi nimi nějak proklouznout.

Když jsem se konečně dostal na bar, sedl jsem si na poslední prázdnou stoličku a hned si objednal panáka whisky. A pak další, další a další, až jsem na Perrie úplně zapomněl. Otočil jsem se směr parket a zalíbila se mi jedna blondýnka, tak jsem se k ní vydal. Jak se kroutila do songu od Seleny Gomez Slow Down, svoje ruce jsem dal na její boky a houpal jsem s ní do rytmu. Všelijak se o mě otírala, ale ještě jsem ji pořád neviděl zepředu. Když se ke mě otočila, byl to pro mě šok a hned jsem vystřízlivěl. "Perrie?!"

Perrie's part:

Pomalu jsem se procházela po Oxford street a přitom nakupovala. Vždycky když jsem měla depku, tak jsem nakupovala. Cestou sem jsem se rozhodla, že si dneska někam vyrazím, abych se zbavila těch myšlenek, takže jsem si potřebovala něco koupit na sebe. Když jsem byla obklopená taškami s různým oblečením a botami. Zavolala jsem si taxi, které mě odvezlo domů.

Dorazila jsem domů, vyškrábala jsem ke dveřím, které jsem skoro nemohla otevřít kvůli tolika taškám. Když se mi konečně povedlo dostat dovnitř, šla jsem do své ložnice a tašky hodila na postel. Pomalu jsem vyndávala jednotlivé věci, které jsem potom dávala do šatny a přitom si sestavovala dnešní oblečení do klubu. Asi půjdu do Funky Buddhy.

Vybalováním a vybíráním jsem strávila hodně času, takže jsem se koukla na hodiny, myslela jsem, že mě trefí. Rychle jsem na sebe naházela to, co jsem si vybrala. Nalíčení jsem už byla, vzala jsem si už jen kabelku, do které jsem hodila mobil, peněženku,klíče a pudr. Nazula jsem si boty a vyšla z domu do taxíku, který jsem si zavolala předem.

"Jsme tady slečno. Je to 12 liber." řekl trošku pozdě taxikář, protože už jsem byla jednou nohou venku a házela mu peníze. Prošla jsem okolo menší fronty, co se tady dělala a šla rovnou do klubu. U vstupu mě samozřejmě hned poznali, takže žádné čekání pro mě. Výhoda být slavná. Vešla jsem rovnou do roztančeného klubu a šla jsem rovnou k baru. Dneska se opiju až no němoty.

Začala jsem lehce s nějakým koktejlem, ale postupem času to byla třeba vodka a další už nevím co, protože většinu jsem si neobjednávala já, ale někteří pánové, kteří si mysleli že mě asi dostanou. Pff, tůdle. Mě dostane jenom můj Liamek. What? Co jsem to kurva řekla?! To je jedno, jdu radši tancovat. Sama!

Pár kluků to zkoušelo, ale bez úspěchů, i když jsem opilá, furt se kontroluju. Najednou se na mých bocích objeli ruce, ale tyhle jsem poznávala podle tetování. Liam. Ten asi ani netušil, že jsem to já. Byl taky dost mimo. Párkrát jsem se o něj 'omylem' otřela. Rozhodla jsem se otočit, ale asi jsem to neměla dělat. Liam ztuhl na místě a dokázal ze sebe dostat jen překvapené Perrie.

Já, posilněná alkoholem, jsem si stoupla na špičky a začala ho líbat. Když nechtěl začít spolupracovat, odtáhla jsem se a tázavě se na něj podívala. "Co se děje, Li? Vždyť tohle jsi chtěl." řeknu trošku přiopile, protože alkohol ze mě pomalu vyplívá. "Ano, tohle jsem chtěl. Ale jsi opilá a nevíš, co chceš a co děláš. Pojď, odvedu tě domů." odpověděl mi zodpovědně Liam, ale bylo na něm vidět, že by mě nejradši políbil znova.

Nemělo cenu nás dál trápit, tak jsem se znovu k němu naklonila a začala ho znova líbat, ale žádostivěji. "Perrie-měli-bychom-jít-a přestat-s-tímhle." snažil se mi říct, ale já neposlouchala a pokračovala. Odtáhla jsem se o něj, chytla ho za ruku a táhlo ho z klubu ven. Na Liama jako by začal znovu působit alkohol, neodporoval a nechal se nacpat do taxíku, který jsem chytla, aby nás odvezl ke mě domů.

Celou cestu jsme byli zticha a když taxi zastavilo před mým domem, hodila jsem po taxikáři peníze a rychle tahala Liama dovnitř. Když se mi povedlo odemknout, společně jsme vešli do předsíně. Zavřela jsem dveře a otočila se na Liama. "Chceš něco?" zeptala jsem se ho a šla do kuchyně. On podle kroků šel do obýváku. "Jenom vodu." křikl na mě. Zvala jsem teda dvě sklenička, nalila do nich vodu a pomalu se vydala za Liamem.

Podala jsem mu skleničku a on potichu poděkoval. Usrkla jsem si trošku vodu, zato Liam skleničku vypil na ex. A zase jsme seděli v tichu, každý ve svých myšlenkách. "Seru nato" řekl Liam a přímo se na mě vrhl. S těží jsem mu polibky oplácela. Liam si stoupl, já jsem mu podala ruku za kterou si mě přitáhl k sobě.

Když jsme se začali znovu líbat, Liam si mě vyhodil na sebe a já mu obmotala nohy okolo pasu. Opatrně jsme takhle vyšli schody, nebo je spíš vyšel Liam, a dorazili jsme do mé ložnice, kde jsme ze sebe strhali všechno oblečení a dál už více co se asi stalo.

Ráno jsem se vzbudila s příšernou bolestí hlavu. "Už nikdy nebudu pít." řeknu větu, kterou řekne asi každý potom, co se takhle opije. "Snad tomu sama nevěříš." ozvalo se mi u ucha. Vyděšeně jsem otevřela oči a koukla jsem se vedle sebe, kde ležel Liam. Bože, on je po ránu tak roztomilý. Proč se musel vzbudit první, ve spánku musí být ještě roztomilejší. Pomyslela jsem si při pohledu na něj.

Rychle jsem si vzpomínala co se včera stalo. Při vzpomínání jsem se musela kousnout do rtu. Jdu do klubu, abych se zbavila myšlenek na něj a stane se tohle. Aspoň už mám rozhodnuto. Zkusím to s ním a doufám, že se mi to vyplatí. Asi se to mělo tak stát. Řeknu si a lehnu si zpátky k němu. Do náruče, do které patřím.