MICHAEL
Klub byl zadýchaný a hlučný. Alex odešla ven už před 10 minutana. Chtěl jsem jít ven za ní, ale zastavil mě Luke.
,,Michaeli! Kam jdeš?!" zeptal se a slušně mu táhl alkohol z úst. ,,Za Alex, ven." odpověděl jsem jednoduše. ,,Ona šla ven? To se jí tu nelíbilo?" zasmál se. ,,Je tu zadýcháno a strašný hluk." vysvětloval jsem. ,,Ale o tom kluby přece jsou, ne?" znovu se zlomyslně zasmál. ,,No to sice ano, ale ..." chtěl jsem doříct, ale Luke se najednou někam vytratil. Pokrčil jsem rameny a snažil se protlačit davem. ,,Mikey!!! Tady seš!!" zvolal Ashton. ,,Co to sakra se všema je?!" zařval jsem. Ashton byl ještě dost daleko, aby mě neslyšel. ,,Kam ses vydal?" zeptal se. Jakoby už pro dnešek nebylo otázek až dost. ,,Za Alex!!" snažil jsem se vypadat nenasraně. ,,Aha, tak to jdi." zasmál se a odešel. Konečně jsem se vyhrabal z klubu.
Před klubem rychle prosvištělo černé auto s tmavými skly, div mě nesrazilo.
Z nenadání se ozvalo: ,,Pozor!"
Zakřičela to Melissa. Viděl jsem Alex, bezmocně tam stála, jak přikovaná a auto se k ní rychle blíží. Rozběhl jsem se k ní, ale pozdě. Auto ji srazilo a řidič ani nezastavil. Její tělo letělo vzduchem a zastavilo se o sloup pouliční lampy. Mohl jsem se na to jen bezmocně dívat. Rozběhl jsem se k jejímu tělu, ležícímu pod lampou.
,,Alex!" klekl jsem si k jejímu tělu a chytl ji za ruku. Byla studená. Díval jsem se jí do jejích pohasínajících očí. Koktala něco, čemu nebylo rozumět. Možná něco jako: ,,Mikey...ty jsi tady? To je dobře." A to bylo vše, co řekla - co jsem rozuměl. ,,Alex, jsem u tebe." Nemohl jsem zadržet slzy - stékaly mi po tváři. Oči se jí zavíraly, ale bylo vidět, jak se snaží, aby se jí nezavřely. ,,Lex." vydechl jsem a vyndal z kapsy krabičku. Teď si asi myslíte, že víte, co je uvnitř. Ale ne. Není tam zásnubní prsten. Nechtěl jsem na Alex tlačit a hned ji žádat o ruku - uznávám, měl jsem to v plánu, do budoucna. V krabičce byl klíč od mého bytu. Chtěl jsem, aby se ke mně nastěhovala a měl jsem ji poblíž. Ona tam tak bezmocně ležela. Nevěděl jsem, co se děje okolo nás dvou. Pak jsem ucítil na rameni teplo. Byla to ruka Melissy, která mezitím zavolala záchranku. Záchranáři přijeli, ale než se k ní dostali, bylo pozdě. Moc pozdě.
Konstatovali smrt.
+ O 2 dny později +
Brečel jsem a nestydím se za to. Miloval jsem ji. Nikdy bych nečekal, že to bude zrovna Alex. Když jsem ji poprvé viděl s těmi psy, nezaujala mě. Možná to bylo tím, že mě na zem srazili její psi a Caluma vlastně taky. Jediný kdo ji pořádně viděl byl Luke, protože Ashton se nám smál. Blbec.
Podruhé jsem ji viděl, když přišla s Lukem na zkoušku kapely. Vypadala moc hezky, ale nevěnoval jsem jí pozornost, protože jsem si myslel, že to bude namyšlená holka. Nevím proč, ale připadá mi, že Luke si vybírá takové typy holek. Byla hrozně nádherná a dívala se na mě, jako by věděla, že skončíme spolu. Ale já tomu nevěnoval pozornost. Ani jsem nemohl, chodila přece s Lukem. Její modré oči mě budou pořád pronásledovat. A hlavně její poslední pohled na mě. Jako by se chtěla omlouvat, ale neměla za co.
Ano....už to jsou dva dny, co tu Alex není. Stékají mi slzy po tváři, sakra, doufám, že to nikdo - ale to je jedno!
Konečně mi zbyl čas na to, abych zašel za Kristen do bytu, ve kterém s ní Lex bydlela. Celou dobu zařizuji poslední rozloučení s ní. Někdo by si pomyslel: "Proč to nezařizuje její rodina?!" Jednoduše to nechalina mě. Byli z jejího odchodu tak v šoku, že byli rádi, když jsem to vzal na sebe. Mluvil jsem o Alex snad už s každým, dokonce i s Melissou. Jen Luka jsem viděl naposledy v klubu, ani nezavolal a nepopřál upřímnou soustrast, ani netweetnul "r.i.p.", ne nic, jako by přestal existovat. Nejspíš ho Alexina smrt vzala natolik, že nedokáže vyjít na veřejnost. Celkem to chápu, je to její ex.
Konečně jsem přišel ke dveřím, Kristenina a Alexina bytu. Nechal jsem si klíče od Alex, a tak jsem se dovnitř dostal snadno. Pomalu jsem vešel dovnitř. ,,Kris? Už jsem tady." zavolal jsem do bytu. ,,Jo...jsem v kuchyni." popotáhla. Stále brečela a poplakávala. ,,Nezlepšilo se to, co?" zeptal jsem se. ,,Ne.... A u tebe?" pohlédla na mě zarudlýma očima. ,,Ne." sklopil jsem hlavu k zemi a přemáhal se, abych se znova nerozbrečel. Alex se mi ze shora jistě směje jakej jsem slaboch. Ale ona by na tom byla stejně. ,,Tak pojď." Kristen vstala, kapeníkem si otřela oči a vedla mě do Lexina pokoje. Otevřela dveře a já nestačil žasnout. Neudržel jsem se a rozbrečel se.
Měla tam ještě neustlanou postel, nedopitý pomerančový džus, pohozené legíny na zemi a otevřenou skříň dokořán. Na ramínkách měla rozvěšné podprsenky a spodní prádlo - ale k věci. To, co mě zaujalo nejvíc byly stěny. Byly polepeny plakáty, na kterých jsem byl jenom já a nebo já s Alex. Dokonce si vyráběla koláže mě a jí. Na naší první skutečné společné fotce měla lihovkou napsáno: "Michael&Alex navždy". Zapomněl jsem, proč jsem tam vlastně přišel. ,,Mikey?" zašeptala Kris opatrně. ,,Ano?" otočil jsem se na ni se slzami v očích. ,,Tady jsou tvoje věci, co tu Alex měla." podala mi mojí flashku, kterou jsem kdysi daroval Alex, s playlistem našich oblíbených písniček, a kartonovou krabici plnou různých krámů. ,,To je myslím všechno." popotáhla a vysmrkala se. ,,Dík." povzdychl jsem si. ,,A co bude s ostatníma věcma?" zeptal jsem se. ,,No, tu zarámovanou fotku si vem a vlastně by sis mohl nechat všechny ty plakáty. O zbytek se postarám. Kdybych ještě něco našla, tak ti to pošlu." ,,Dobře." pokývl jsem, do krabice přidal plakáty a rámeček s fotkou mě a Lex.
Potom, co jsem odešel z bytu, jsem se vydal za Lukem domů. Melissa mi řekla, že tam bude Luke sám. Prý ho taky neviděla od té párty. Přijde mi to divné, ale co už. Vydal jsem se za Lukem, kterému jsem vezl jeho oblečení, které si od něj Lex půjčila.
,,Luku?!" bušil jsem na dveře. ,,Kdo je?" ozval se chraplavý hlas. ,,Já! Michael!" odpověděl jsem. Ozvaly se šoupavé kroky ke dveřím. Ty se otevřely a za nimi stál pohublý a shrbený Luke. Ani jsem si nebyl jistý, jestli je to on. Obličej měl zarostlý a měl tmavé kruhy pod očima, v ruce svíral poloprázdnou flašku od piva. ,,Čau." pozdravil jsem ho stručně. ,,Co chceš." zabručel hlubokým, vyschlým hlasem - to bylo asi tím, že dlouho nemluvil. ,,Nesu ti věci, které si od tebe Alex půjčila." sklonil jsem pohled na tašku v mé levé ruce. ,,Na." podal jsem mu ji. Luke ji zuřivě popadl, nic neřekl, ani se na mě nepodíval. Zíral na tašku a pak za sebou zabouchl dveře. Chvíli jsem tam stál, jestli se ještě nevrátí, ale ne. Nevrátil. Z poza dveří se ozíval pláč a vzlykot. Luke byl jejím odchodem úplně zlomený. Dalo by se říct, že vypadal hůř než já. Pomalu jsem odešel.
Šel jsem se podívat na pláž na západ slunce. Alex i já jsme si západ slunce užívali.
Došel jsem na okraj mola, kde jsem se usadil a sledoval, jak poslední paprsky ozařují okolí. Seděl jsem tam tentokrát sám. Bez Alex....
KONEC
