Toto je konec mého příběhu. Luc... jsem nikdy nespatřil. Nikdy už jsem neviděl člověka. Po 460 dnech tu dopisuji posledních pár vět. Přežil jsem 400 dní sám. Pak jsem uslyšel člověka, odpálil omylem granát a ztratil sluch. A rozhodl jsem se ukončit svůj život. Můj život měl smysl, protože jsem doufal, že uslyším někoho jiného a živého. Slyšel jsem, ale ten kontakt jsem kvůli vlastní chybě ztratil. Když jsem ještě slyšel, nalezl jsem zbraň. Nenapíšu vám jméno zbraně, jako je to ve většině knih. Ve zbraních se nevyznám. Ale vím, že tato je moje jízdenka tam, kam se přesunul všechen život z planety až na Luc..., která žije někde v Nevadě. Sbohem.
ČTEŠ
400 dní
Science FictionMilý čtenáři, pokud toto čteš, znamená to, že někdo přežil a našel můj dopis. Pravděpodobně Luc..., která ví, že žiji ve Virginii. Vše jsem napsal v době od roku 2014 do konce mého života. Tato doba byla zlá a nekonečně dlouhá. Nikomu bych nepřál pr...
