Dark Haven

Destructor & Savior

"Chanyeol!"

Opět křící to jméno.
Křičí ho do uliček, kde nikdo není, jen on a nezvaná návštěva.

Bojí se. Strach se ho snaží obklopit.
Chce ho to dostat. Zničit ho.

Jenže menší mladík se nehodlá vzdát.

Běží. Dál od té věci, od té síly, která ho chce zničit.
Beží dál těmi uličkami. Sám.

S každým zhasnutým světlem za ním ho strach obklopí ještě víc.
Luskne prsty. Ani jednu ze zhasnutých lamp za ním nerozsvítil.

'Je to moc silné..'

Nesmí ho to dostat.
Nesmí se bát.

Musí ho najít, vědět, že aspoň on je v bezpečí.

Cítí jeho přítomnost.

Co by, ale dělal ve středovýchodní Francii?
Určitě se mu to zdá.

Dohání ho to.
Nestíhá lapat po dechu.

Ulička. Špatné rozhodnutí právě do ní vběhnout.

Vídí kovovou bránu.
Je na zámek.
Zapře se do ní veškerou silou, co mu zbyla. Dejte to.

Je vyčerpán.

Otočí se čel k tomu.
Vysává to z něho sílu.

Blíží se.

Je tohle jeho konec?

Světla zhasínají.

Snaží se je rozsvítít. Znovu do nich vhnat světlo. Nejde to.
Nechce tmu. Nenávidí ji.

Poslední světlo, co svítí.

Natisklí zády k ledovému kovu, čekajíc na jeho konec.

"Yeol.."

Vydechl jméno té osoby, kterou hledal.
Poslední myšlenka?

"Ano?"

Ten hlas. Tak moc známý.

Cítí teplo. Ledový kov začal červenat, někdo ho taví.
Někdo, kdo má kontrolu nad tímto živlem.

Menší se otočí čelem k té osobě.

Je to vážně on? Nezdá se mu to?

"Pojď sem..!"

Vysoký mladík, co roztavil kus brány, která jim bránila v doteku, vtáhl menšího do své náruče.
Menší světlovlásek neváhal, objal vyššího okolo pasu.
Tak příjemné teplo z něho sálalo.

Chybělo mu to.

"Baeku.. Rozsviť je." Požádal.

"Nejde to. Zkoušel jsem to.." Odpověděl zklamaně.

Poslední lampa, která je osvětlovala, začala poblikávat.

"Baeku. Mé světlo ničí, tvé zachraňujem. Zkus to ještě jednou, prosím."

Opětovně požádal vyšší menšího.
Baekhyun přestal tisknout Yeolův pas. Otočil se znovu čelem k tomu, co je chtělo zničit.

Žár.

Chanyeolovi začal hořet menší plamínek nad dlaní.

Postupně začal brát na síle.

Jeho světlo je též sílné, ale má dvě stránky.
Též zachraňuje, jenže spíš ničí.

Je to blíž a blíž.

Baekhyun pohlédne na své ruce.
Začnou slabě zářit. Zvládnou to.

"Neboj se, jsem tu s tebou. Budu bojovat s tebou.."

Zašeptal mladší staršímu poklidně do ucha.
Dodává mu to sílu. Sílu bojovat za to, co miluje, co chce chránit.

Přátele, jeho.

Oheň i světlo v jejich rukách se zvětšují, sílý.
Poslední lampa zhasla. Je to tady.

"Teď!"

Hluboký hlas mladšího se rozezněl po tiché uličce plné temnoty.
Ne na dlouho.

V uličce zažehla dvě silná světla.

Ničící plamen, plné nebezpečí.
Ohromující světlo, plné naděje.

Bojují, bojují seč jim jejich síly stačí.

Dvě světla proti temnotě.

I když jsou už slabí, na pokraji sil..

Nechtějí se vzdát.

Mladší chtěl uskočit další ráně mířící na něho.
Povedlo se mu to, ale i tak padl k zemi.

"Chanyeol!"

Starší se vyděsil.

Otočil se na něho. Yeol se usmíval.
Něco se okolo něho mihlo.. Zmizel.

Baekhyun zatajil dech.

Co se právě stalo? On zmizel?

"Ne.. Prosím."  Vydechl tiše.

Ten nebezpečený žár, zmizel.
Jako teď mizí jeho světlo.

Po tvářích mu stekli první slzy.
Nemohl jen tak zmizet.

Světlo sláblo a sláblo. Zase ho pomalu obklopovala temnota.
Další rána ze strany se kterou bojovali. Nemá sílu. Opustil ho. Nic už nemá cenu.

Padl k zemi.

Poslední světlo, byli akorát jeho dlaně. Tak slabé.
Zavřel oči a čekal.
Znovu.

"Hodláš tady umřít?"

Hlas. Tak výsměšný.
Oči zavřené.
Někdo ho chytil za ruku.

S osobou, která jeho i mladšího hledala po celém městě.

"Oba stejní.." Zasmál se hlas, než společně s Baekhyunem zmizel.

~~~~~~~~

Ahuj! Fuu, konečně první kapitola upravena c:
Tak co? Líbí se vám to zatím? Doufám, že ano~
Nemohla jsem odolat.. Tohle si prostě žádalo Baekyeol T-T
 a budou tam i další :>

Těšíte se?
Chcete víc?