Probouzí se. To ticho okolo neho ho děsí.
Žije?
Menší mladík otevře oči. V ten moment se mu naskytne pohled na.. Zeď. Tmavá zeď.
"Dobré ráno, Šípková Růženko." Ten výsměšný hlas. Hlavu otočí za strůjcem toho hlasu a.. Strne.
"Jongine?!"
Je to vážně on? Až teď vidí, kde vlastně je. Jsou v uličce. Tmu zahání lampy, které osvětlují právě tuto uličku. Taková úleva. Ta však netrvá moc dlouho.
Menší mladík si začne uvědomovat bolest. Cítí ji všude.
Žebra, čelist, ruce. Jakoby měl zlamené všechny kosti v těle. A ještě něco..
"Kde je Chanyeol?!"
Oči vytřeštěné, plné strachu o toho, kterého chtěl nejvíc chránit, víc než sebe.
Upíral je na mladíka stojícího kousek před ním. Kaštanové krátké vlasy, na tváři úsměv, který by od něho nečekal, v očích jakousi jistotu.
Ohlédl se. Baek hned upřel zrak tam koukal Jongin.
Uviděl ho.
Po jeho těle se rozlila úleva. Tak nehorázná.
"Oba dva jste tak nějak v pohodě. Brzy přivedu někoho, kdo vám pomůže víc."
Baek zase upřel zrak na bruneťáka.
"Ale teď..."
Co má v plánu?
Kai přišel blíž k Chanyeolovi, který poklidně spal na zemi nedaleko Baekhyuna.
Opatrně s ním zatřepal a další Růženka se probudila.
Stejná reakce.
Šok, vidí přítele, světlo a pak nakonec. Ptá se po něm.
Když však otočí hlavu, Channyho vystrašený výraz upadne v zapomnění.
I přesto, že ho bolelo celé tělo se zvedl a došel těch pár kroků k Baekovi.
Sklonil se k tomu malému tělíčku, které se ztěží opíralo o zeď za ním, objal ho.
Vtáhl si ho tak moc silně k sobě. Nechtěl ho už nikdy pusit.
"Bál jsem se.." Tato krátká věta utekla mladšímu z úst. Baek mu stěží objímání oplácel.
Cítí, jak ho jeho tělo zrazuje. Jak podlé.
"Máme tu něco na práci."
Kaiův hlas dolehl k jejich uším. Chanyeol pomohl Baekovi na nohy.
"Víš.. Jongine.. Já-.."
"Ticho."
Vztyčený ukazováček Baeka urychleně umlčel. Ticho. Tak mučivé, než..
"3..2..1.."Hrozivé ticho zničil zvuk motoru. Tak hlasitý a to šel zatím slyšet z pouhé dálky.
Zvuk byl čím dál tím silnější. Blížil se."Hah.. Jak dlouho to je, co jsme neviděli našeho staří-!"
Skřípání brzd se rozneslo snad celou ulicí, kde právě tři mladící stáli.
Očividně ten hluk dráždil ušní bubínky právě jen těmto třem, protože nový příchozí tenhle zvuk miloval. Liboval si v tom, aby šlo jeho zlatíčko slyšet na míle daleko.
Chanyeol a Baekhyun stáli na místě, jak přikovaní a jen udiveně koukali na auto, které se k nim nebezpečně blížilo, když konečně přestalo brzdit.
Nebyli schopni slova, za to Jongin měl na tváři samolibý úsměv. Věděl moc dobře, kdo je v autě a těšil se, až ho po dlouhé době uvidí.
Jongin mávl na chlapce. Sám se rozešel z uličky víc ven, jen čekal. Čekal až auto, které je zase o něco blíž udělá perfektní smyk přímo před něho. No, nemusí čekat nijak dlouho. Začinali slyšet hlasitou hudbu. Linula se právě z toho auta. Moc dobře ji znali a pomalu těm dvou začalo i docházet, kdo je řidičem.
Jen co ti dva došli za Kaie, přes přední sklo auta šlo vidět, jak se řidič víc uvelebil do sedadla a prudce zatočil s volantem.Skřípání brzd se opět rozneslo všude kolem a chlapci jen koukali.
"Je to sakra dlouho, co?" Chanyeol se začal usmívat. Nejraději by mu tedy lusknutím prstu ty gumy od auta rozpálil, ale nechal svého starého přítele at si užívá zvuku svého miláčka.
"Zdá se mi to nebo má zase to auta nějaké jiné?"
Než mohlo být Baekovi odpovězeno, auto zastavilo.
Skoro před nimi. Jak přesné."Co já bych pro vás neudělal, když mi Kai tak hezky zavolal."
Usměvavý od ucha k uchu vystoupil z auta v rychlosti blesku a prohlížel si osoby stojící kousek před ním.
"To neee! Chene! Kdy sis oblíbil auta?"
"Jo! No mluv, Jongdae!"
"Naučil jsem ho to já, to je jasné."
Chanyeola a Baeka zarazil další známý hlas.
Další osoba, která seděla na sedadle pro spolujezdce vystoupila z auta a koukala s úšklebkem na ty tři.
"Minseoku!"
"Ano, přesně já."
Minseok neodolal a trochu se uklonil.
"Nebudeme si povídat tady, kecat můžeme i v autě, cesta je docela dlouhá. Takžee, nastupovat!"
A jak Minseok rozkázal, tak ostatní udělali.
Nasedali postupně do auta a s dupnutím na plyn zmizeli v dáli.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
OHHH! YAAAS!
Ano, máme tu nový díl Dark Haven!
Tak,,když mám konečně nějaký ten čas, proč nedopsat kapitoly, které mám již docela dlouho rozdělané, ne? :D
Yap, je to docela krátko, ale to se pak napravý :3
Tento příběh jsem trochu pozměnila. Když se podíváte na první kapitolu, respektivě úvod, uvidíte. ^^
Chci se ted víc věnovat psaní a kreslení. Jako předtím. Bohužel má pravačka tak trochu vypovídá službu a ještě do toho škola.. Je to na nic :D.
Ale určitě se pokusím psát tak hodně, jako jsem psala předtím :33
Takže.. zatím byeee a těšte se na další drabbly a pokračovaní v kapitolách ve všech mých povídkách! :'3

ČTEŠ
Dark Haven
FanfictionPozor.. Buďte na pozoru. Jakmile ji přeslechnete.. Je s vámi konec. Budete umlčeni, navždy.