Přátelství

200 7 2
                                    

Mým přítelem po boku, celých 9 let... Byla a je Natálie, Natka.. S nikým jiným jsem se nebavila. Přišli mi zlý a nikoho než ji, jsem k životu nepotřebovala. Ani toho moc nelituji, jen mě mrzí co se z nás stalo. Znáte to.. Jedna se zamiluje, druhá se zamiluje, obě žárlí apod. Není to příjemný. Podle mě by se do dívčích přátelstvích neměli plést žádní kluci, nikdy! Všechno se vzápětí pokazí. To máte jako s láskou homosexuálů. Ve vztahu gayů nemá žena co dělat. U lesbiček si nepochodí zase žádný chlap. Souvisí s tím žárlivost. Že nejste tolik vtipní a s druhou osobou se pobaví více než s vámi. Možná je to hloupost.. V tu chvíli vám to tak nepřijde a ani nevnímáte jak vám dotyčný vyznává city, co pro něj znamenate. Stále si opakujete že jeho/jí má raději, víc než vás. Hodit to za hlavu? A co když právě tohle, nejde? Co, pak?... Nezbývá vám nic jiného než se začít bavit s někým jiným, najít si někoho do zálohy až se na vás kamarádka vykašle. Uděláte právě tohle! Je smutné že z ničeho nic si začnete hledat náhradu. Co pak tedy zbývá vaší kamarádce, když vidí vás a vaši novou přítelkyni?
Ano, začne vás obě nenávidět, žárlit, smutnit.
Dostanete se do vztahu, kdy nevíte co vás čeká, nemáte si o čem povídat. Cítíte se obě poníženě, že nejste tolik vtipní, zábavní...
Nazývám to dočasnou krizí, kdy vaše kamarádství jde do kytek a pomalu to začínáte cítit a vědět.
Pokud si to uvědomujete teď, tak s tím něco udělejte, možná že jste stydlivý, tichý člověk. Ale sakra když má někdo někoho rád, dokázat mu to umí každý!
Běžte, utíkejte za svou kamarádkou či kamarádem a ukažte jak vám na něm záleží. Třeba teď ležíte v nemocnici, nemáte kredit, nemáte se jak spojit... Ale pokud to jde zvedni zadek a zavolej, napiš nebo zkombinujte překvapení a jeďte za ní. Udělá jí to radost a vám taky. Nikdy není pozdě, dá se to zachránit, věř tomu že dá. S mou kamarádkou to šlo opravdu do háje. Pomyslně jsme si dali pravidla... Nebudem do toho tahat kluky, za nedlouho se možná už nikdy neuvidíme a co potom? Musíte si to užít a pořádně! Nevíte kolik času vám zbývá. A jestli svůj čas trávíte přemýšlením nad smrtí, sebevraždami tak to hoďte za hlavu a utíkej teď hned za tím koho máte rádi ať už je starší, mladší, věkově stejný.. Čas nikdy nevrátíš, ani vodopád slov už nevrátí co jednou vypustíš z pusy, proto si to dobře rozmysli :) hodně štěstí a odvahu přeji

ÚvahyKde žijí příběhy. Začni objevovat