I hate you, history (teacher)!

Časť prvá

Sungjong bydlel se svým starším bratrem Sungyuem a jeho přítelem Woohyunem. Ano, ano přítelem. Jeho bratr byl gay, a když to doma přiznal, okamžitě ho vyhodili z domu, a protože jeho bratr mu byl víc rodičem než matka s otcem, nastěhoval se pár měsíců po té za ním.

Sešel do kuchyně a tam už na něj čekal přítel jeho bratra Woohyun. „Snídani máš na stole, Gyu už musel jít, ale vzkazuje ti, že dnes přijde hodně pozdě, já doma taky večer nebudu, tak se prý nemáš toulat někde venku po nocích" Tu poslední větu řekl tak trochu posměšně, protože ho znal a věděl že nikam nechodí. „Myungsoo potřebuje nafotit pár fotek pro školní projekt, takže budu dneska u něj."

Sedl si ke stolu naproti Hyunovi. „A musím se učit na dějepis..." Dodal ještě.

„Proč nechodíš někam ven a nerandíš jako většina v tvém věku?"

Pokrčil jen rameny a dal se do jídla. „ Nikdo se zatím neobjevil." Napil se čaje, nechápe, proč to všichni řeší, prostě je rád sám a nikdo se mu nelíbí. „Ani jsi to nikdy nechtěl zkusit? Tvoji ostatní spolužáci to už musí mít za sebou." Chvíli na něj koukal, než mu to došlo. „Nebudu se tu s tebou u jídla bavit o sexu." Zčervenal hned na to, a aby to zamaskoval, zase se napil. Hyun se to mu jen zasmál. „Malý nevinný Jongie." Zpíval tenkým hláskem.

Tohle bylo u nich v celku normální Woohyuna bavilo Sungjonga neustále provokovat a Sungjong když mohl tak mu to oplácel, měl Woohyuna rád, bratr si nemohl najít někoho lepšího, ale samozřejmě mu to nikdy neřekne, Woohyunovi by už pak praskla hlava, jak by byla nafouklá.

Zbytek snídaně proběhl celkem v klidu, takže když dojedl, oblékl se, ještě naposledy se rozloučil s Woohyunem a vyrazil do školy.

Tam už na něj čekal Sungyeol a Myungsoo.

Yeol byl jeho nejlepší kamarád od malička, poprvé se potkali, když mu dal na pískovišti starší chlapec vodu s blátem a namluvil mu, že je to kakao, od té doby musel snášet jeho žertíky pořád, byl rád, když se seznámili s Myungsooem a Yeol si tak našel novou oběť.

Myungsoo byl pravý opak Yeola, byl klidný, chytrý a nesnažil se zbytečně kolem sebe dělat rozruch tak jako jeho nejlepší kamarád, někdy nechápal, jak se vůbec dali spolu dohromady.

„Jongie platí to focení? Potřebuji model pro příští projekt a tvoje fotky jsou vždycky nejlepší." Zeptal se ho Myung, když vcházeli do třídy. Jen na to kývl a šel na svoje místo. „Proč nefotíš Yeola?"

Sungyeol se zašklebil. „Protože to nejsou fotky pro mladistvé." Zasmál se a Jongie mu věnoval znechucený pohled. „To jsem si mohl myslet, na nic jiného nemyslíš."

„Jen závidíš, že ty nic takového nemáš!" Vyplázl na něj Yeol jazyk.

Jen pokrčil rameny. „Mohl bych mít, ale nechci." Začal se prohrabávat v tašce, aby si nachystal věci na hodinu. „Proč musím začínat den zrovna dějepisem?" Položil učebnici na lavici.

„Protože musíš začít den pohledem na Heechuluv úsměv, až ti bude zase dávat pětku." Odpověděl mu Yeol.

Zničeně zakňučel a položil si hlavu na lavici „Nesnáším dějepis!" Povzdechl si „ A nesnáším toho profesora!" Dál brblal jak tu další hodinu nepřežije, Yeol a Myung už byli zvyklí, tak to ani nekomentovali. Nejen že byl dějepis Sngjongova slabá stránka ještě měl problém s profesorem, nějak vypadal, že proti němu něco má a byl jediný, na koho házení roztomilých očí nepůsobilo.