Prolog

36 5 4
                                    

,,Jak jsi mohla?" Zeptal jsem se jí když přede mnou stála s nabitou pistolí Desert Eagle-.44 . V ruce jsem držel její telefon se zprávou od Marca.

,,To by jsi nepochopil!" Druhou rukou si utírala slzu která jí stékala po tváři.

,,Tak mi to vysvětli" Odvětil jsem. Cítil jsem zmatení, vinu, zlost ale především lítost. Bylo mi jedno co udělala nebo pro koho pracovala, hlavní co jsem věděl je to, že ji miluji. To všechno co jsme spolu už podnikly. A teď? Stála přede mnou s nabitou zbraní a připravená střílet. Přál bych si aby to byla jen další Paulího zkouška ale řekl bych že tohle žádný test nebyl.

,,Víš toho příliš" Zaskuhrala pisklavým hlasem. Vypadalo to že každou chvíli stiskne spoušť. Opravdu mě po tom všem zastřelí?

,,Zbývá jen poslední věc..." Řekla už vážnějším hlasem... ,,Řekni..." Čekal jsem co řekne a přestal jsem vnímat na chvíli zbraň... ,,Jsi připraven zemřít?"

Amico mostro

*Adamsn

Due MafiosiWhere stories live. Discover now