- Příběh není jen o Justinovi, Justin je zde normální kluk -
Tento příběh se odehrává na Waldfortské střední škole v Americe. Je to z pohledu 17-ti leté dívky - Zoelly, která se přestěhovala do nového města - prostě ta klasika. Také jde na novou ško...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Tipuji jej tak na pouliční umění nebo basket, či jinej sport," ozvalo se mi za zády. Překvapeně jsem sebou cukla tak, že jsem se otočila.
Za mnou stála dívka se zrzavými, rozpuštěnými vlasy. Její smaragdové oči byli upjaty na toho kluka, který tu byl před chvílí a také vypadala, že se jí líbí - tedy alespoň její pohled to napovídal. Měla jemný make-up a na sobě upjaté, černé šaty, které obsahovaly i pár bílých skvrn. A k tomu spotrovní boty, které její vzhled kazily, ale teď se mi moc hodnotit nechtělo.
Musela jsem totiž stále myslet na toho kluka. Aw....
,,Uhm... Asi," projevila jsem svojí přítomnost a zadívala jsem se jí do očí.
I ona se na mne později otočila na mě. ,,Já jsem Penny, těší mne," řekla a natáhla ruku na pozdrav. Já jsem jí zatu ruku uchopila a jemně jsem potřásla. ,,Zoe," pronesla jsem. Vlastně jsem ani neměla slov, tato situace mne docela překvapila.
,,Líbí se ti?" optala jsem se Penny, přičemž jsem pohledem zírala na místo, kde kluk zmizel.
,,No..." začala, přičemž zrudla. ,,Ano, líbí, ale dám ti radu - nic si s ním nezačínej," špitla.
Jemně jsem se zamračila, tak nějak jsem tušila, že ho chce pro sebe. ,,Proč?" začala jsem jemně, potlačujíc menší zuřivost. Nechtěla jsem se nechat jen tak snadno rozhodit a oklamat zároveň. Stále jsem Penny pražila chladným pohledem.
,,Asi mi teď nevěříš," začala zvláštním tónem hned poté, co si všimla mého pohledu, ,,ale prosím... Věř mi. Sice je pěkný, to ano, ale je to zmrd. Vlastně chce holku jen do postele a o nic jiného než o sex mu prostě nejde. A spousty holek oklamal, on vlastně snad ani nedokáže normálně milovat a zažít klasický vztah," říkala Penny, přičemž se jí klepala ruka a u očí se jí objevovali slzy.
,,Penny? Dobrý?" optala jsem se jí a chytila jí za rameno.
,,Jo... Snad," vypískla slabě a stiskla si ret, aby slzy potlačila.
,,Tobě se to stalo, že?" pochopila jsem situaci. Věděla jsem, že ona je jedna z těch holek. Penny nato jen jemně přikývla, asi neměla moc chuť mluvit.
Skvěle, takže kluk, který se mi líbí, je ve skutečnosti jen nadrženej debil. Ale tato škola má i svojí lepší stránku z pohledu vztahů s lidmi - potkala jsem Penny, která vypadá doopravdy mile a přátelsky a myslím, že jednou z nás budou doopravdy dobré kamarádky. A když myslím dobré, možná je to slabé slovo. Jen toho kluka je mi líto, už jsem si myslela, že z toho bude něco víc. Hlavně se od něj držet stranou, Zoe.
,,Půjdeme do školy?" zmohla se na pár slov Penny, tedy až po chvíli.
Přikývnula jsem. ,,Ano, to je asi to nejlepší, co můžeme udělat." S tímto jsme se společně otočili a vešli jsme do velké budovy, která byla teď mojí školou. A já jsem se nemohla dočkat nato vše, co zde zažiju.
Hned po vchodu do školy mne zaujaly dvě zcela odlišné věci:
1. Velikost školy zevnitř, která byla až abnormální.
2. Velká tabule se jmény všech ve třídě a jejich rozvrhy.
Ta druhá věc mne doopravdy překvapila, protože jsem nejen nic takového nečekala, ale zároveň jsem ani nic takového ještě neviděla.
Obě jsme přesly k nástěnce a já jsem se hned postavila k jejímu spodnímu rohu, tedy k 'Z.' Ta nástěnka byla doopravdy velká a nato, že je to něco první den důležitého, tu nebylo plno. Hned jsem pohledem vyhledala jméno 'Zoella Sugg,' abych se podívala na svůj rozvrh.
Za mnou se však ozvalo zapískání. Otočila jsem se, protože jsem z toho měla zvláštní pocit - a oprávněně. Stál tam ten kluk a díval se mi na zadek.
,,Hezká prdelka, kočičko," řekl šibalsky a ještě šibalštěji se usmál.
Fajn. Penny měla pravdu. Je to doopravdy jen debil, co se snaží holce dostat do kalhotek a pak jí odkopne.
,,Nech jí bejt!" ozvala se Penny, která do něj strčila. Moc to s ním nepohlo, ale zamračil se. Jeho pohled se rázem změnil v úsměv, ale stále šibalský. ,,Ale, ale... Penny, moje stydlivá hračka," řekl a přitáhl si Penny k sobě.
Nemohla jsem nato jen koukat, takže jsem přišla a dala jsem mu facku. Pár lidí okolo si začalo něco šeptat, ale neřešila jsem to. ,,Nech mojí kamarádku na pokoji!" vyjekla jsem podrážděně.
,,Vypadalas líp, když jsi se na mě koukala tím sladkým pohledem. Jsi divoká, to mám rád," řekl a udělal krok ke mě, ale já jsem couvla.
,,Vypadni!" sykla jsem.
On se jen otočil s pohledem 'ještě se uvidíme' a konečně zmizel. Oddechla jsem si, že je pryč, a vzala si do ruky svůj rozvrh. Prostudovala jsem jej, ale spíše jsem věnovala pozornost Penny, která byla trochu v šoku. Chytila jsem jí za rameno. ,,Bude to dobrý. Je to blbec, měla jsi pravdu," zašeptala jsem jí a pak jsem se odebrala k mé učebně a ona šla za mnou, protože první dvouhodinovku jsme měly spolu - Byla to teorie kreslení.
Posadily jsme se do poslední lavice vedle sebe. Byla jsem ráda, že tu mám někoho, kdo mi pomůže a že tu nebudu sama. Penny byla super.
Do třídy přišla učitelka. ,,Žáci, ticho prosím! Mé jméno je paní Waldofrová a vítám vás na první hodině teorie kreslení. Dnes nebudete po zbytek dne dělat nic, protože je to první den. Přidělíme vám jen dvojice na projekt, na který budete mít do středy a dnes už budete moci začít. Bude to projekt, abyste se trochu seznámili s druhy umění. A jelikož umění není jen váš obor klasické malby, budou vám přiděleni žáci z vedlejší třídy pouličního umění," dořekla a usmála se, i když to jako úsměv moc nevypadalo.
Neměla jsem z toho dobrý pocit. Doufala jsem totiž, že tento projekt budu dělat s Penny, ale můžu se seznámit i s někým jiným.
Dveře se otevřely a do třídy vešlo spousty lidí, ani je nešlo poznat. Navíc jsem se věnovala rozhovoru s Penny. Ale oddechla jsem si, protože tam nebyl ten kluk. I přes to vše by mne docela zajímalo, jak se jmenuje, ale Penny jsem se nato ptát nechtěla.
Pokračování příště
Ukončeno sice tak... Zvláštně, ale snad to nevadí. ^^ :D Další díl brzy.
