Zaprvé - Kamarádky až to bolí

1.2K 63 3
                                    

,,Vinny?" promluvil na mě hlas té nejkrásnější, nejdokonalejší a nejbožejší osoby na světě. Její sametový a troufám si říci až andělský hlas, na mě působil jako zaklínadlo, které mě nutilo se okamžitě za tím hlasem otočit a poslouchat ho na slovo.

Můj zrak a sluch pátrali po tom božském stvoření. Po chvilce hledání ji konečně našli a zavládla jimi extáze. Jásaly, že ji našli. Ona se usmála. Úsměv, který ona dokázala vykouzlit byl jedinečný. Tak laskavý a plný něhy.

Oči zbystřily. Vypadala jako by se chystala něco říct. Všechny svaly v mém těle se naply a netrpělivě čekali.

,,Já tě mi-''

,,Týt týt týýý motherfuckers!!!"

Doprdele. Debilní budík. Fakt zkazí úplně všechno. Zrovna když se mi Akahishi ve snu chtěla vyznat. Kurva. Tohle byl ten největší cockblock, kterej jsem kdy v mým nudným životě zažila.

Jmenuji se Vinny a je mi 17. Jsem taková normální holka. Prostě průměr. Všechno mám průměrný. Postavu, známky, koníčky, prostě všechno. Chodím na gympl, jak jinak.
Vše je na mě normální...až na jednu malou drobnost. Jsem lesba. A jsem bezhlavě zamilovaná do mé nejlepší kamarádky Akahishi.

***

,,Heej! HEEJ! Vinny! Posloucháš mě?'' začal na mě křičet můj kámoš Otome. Z kluků je to můj nej kámoš a taky jako jedinej ví, že jsem na holky. Abych pravdu řekla, docela mě s Akahishi shippuje. Vlastně jsme pro něj něco jako OTP, i když ne ve skutečnosti, protože Akahishi je hetero.

,,Hm? Co je, Otome? "

,,Přestaň zírat na Akahashin zadek a poslouchej mě. Mluvím s tebou. Achjo."

,,Tobě se to řekne. Víš že pro mě je těžký odolat."

Jo to je pravda. Ona je totiž, narozdíl ode mě, dokonalá. Je vyšší než já, hubenější než já, oblíbenější než já. Brunetka s okouzlujícíma očima a dokonalou prdelkou. Ta je na ní to nejlepší, teda samozřejmě po její povaze. Ale...

,,Hej!! Už znova!! Země volá Vinny!!!"

Tak tohle nezabralo, škoda. Prostě jsem zírala dál.

,,Achjo. Proč jí to prostě neřekneš, Vinny? "

Fajn, tahle věta mě totálně probrala.

,,To nejde. Prostě nejde, Otome. Nechci o ní přijít. Je to moje nejlepší kámoška a láska mého života najednou. Když udělám něco špatně, ztratím to i to. A to by mě zničilo. "

,,Ale musíš jí to říct. Protože tě zároveň ničí to, že o tom Akahashi neví. "

Měl pravdu. Skopila jsem zrak a začala se kousat do rtu. Je pravda, že neustálé sny a probouzení do kruté reality mě docela ničí. Je to těžké. Co si má člověk vybrat? Znič a buď zničen nebo buď zničen tím, že jsi nezničil? Toť otázka.

Otome se s povzdechem začal zvedat. Sbalil si učebnice a už se hrnul k odchodu.

,,Já....já...u-udělám to....O-otome!" zařvala jsem na něj.

,,Fajn. Budu ti držet palce, Vinny!" usmál se, odešel a pobrukoval si přitom veselou melodii. Sakra. Právě jsem si na sebe ušila velkou past. Kurvadrát.

***

Je odpoledne a já čekám na Akahashi. Hned po skončení školy jsem za ní zašla a domluvila se s ní, že půjdeme ven. Mno, ve skutečnosti jsem to udělala následovně. Přiřítila jsem se k ní jak namydlenej blesk a totálně rudá a nervózní jsem jí v jedný větě řekla, že si s ní potřebuji promluvit a ať přijde v tolik a tolik pod starou třešeň.

Každopádně. Čekám tady. Samozřejmě jsem přišla o půl století dřív. Srdce mi bušilo jako o závod. Protože, doprdele, já se jí to chystám říct. O kurva.

,,Vinny?''

Otočila jsem se. Byla to Akahashi. Stála hned za mnou a usmívala se. Tak nádherná...

,,A-ha...ahoo-oj. Ak-a-ha-sh-ii....j-ak se vede?"

Kurva. Jsem nervózní jak něco. Srdce mám až v krku a jsem jak v mdlobách.

,,Co se děje, Vinny? Jsi v pořádku? A co jsi mi chtěla? Víš, nechci tě nějak zdržovat, ale jsem ve spěchu. Vidíš? Támhle na mě čeká můj kluk."

Ta věta mi uvízla v hlavě. Můj kluk...
Vzdala jsem to. Prostě budu tiše trpět.

,,To nic....už nic...zapomeň na to...užijte si rande." řekla jsem jak tělo bez duše a stála tam. Bez známky emocí. Má kluka. Znova. A nic mi neřekla. A já blbá myslela, že budu mít šanci. Jsem to ale kráva.

Akahashinu odpověď jsem nevnímala a koukala jak se pomalu vzdaluje. Najednou se ale ve mě něco vzbudilo. Touha bojovat se vzbudila a já odhodlaně zvedla hlavu a zařvala.

,,Akahashi!!!"

Ona se otočila a nechápavě na mě koukala.

,,Co je? Děje se ně-"

,,Miluji tě!!!"

,,Cože?"

,,Miluji tě, Akahashi!!!"

Sakra...už není cesty zpět.




Zakázané ovoceKde žijí příběhy. Začni objevovat