Dominik :
Budík mám nastavený jako vždy už na 6 ráno.Je to tak hrozné. Samozřejmě že vstávám a jdu klasicky do koupelny jako každý jiný člověk. Přemýšlím nad tím že mám vlastně nudný život. Nikdo nikdy nepíše a kamarádů moc také nemám.
Když vyrazím do školy jdu pro kamaráda. Společně vyrazíme. Když jsme konečně tam uvidím nádhernou Patricii. Nikdy spolu nemluvíme ale já bych ji tak chtěl.
S Patt (Patricie) jsem ve třídě. Sedí o lavici vedle.Jak už jsem říkal nikdy spolu nemluvíme a toho lituji. Měl bych se jí konečně svěřit s tím že se mi líbí.
Poslední hodina...
Stane se něco divného, pro jiné lidi normálního ale pro mě úžasného. Patt na mě promluví. Jsem červený až na patě. Říká sice pouze že si mě vybírá do týmu ve výtvarce ale i tak jsem rád. Po škole mi řekla že pěkně kreslím. Řekl jsem jí pouhé díky. Proč já blbec ji neřekl ať jde ven... .Po škole jsem na počítači když v tom najednou se k mojim 40 přátelům na facebooku přidá i ona....Patt si mě přidala? Cože?....
Po chvíli mi píše. Cože? Ona mi napsala... to snad není možný. Píšeme si pomalu už 3 hodiny. Píšeme dal a dal až už je 7 večer. Panebože 4 hodiny si vykládáme a já ji neřekl ani že se mi líbí.
