Tantallout.

PROLOG

5:45 Ráno 3.1.2005

„Nemá to cenu, zkoušeli jsme naprosto všechny možnosti a ani jedna nevyšla, on prostě nepromluví a můžete se snažit jak chcete."

„Docela jste mě slečno pobavila, víte vy vůbec, kolik let praktikuji tuto metodu? 30 let a za tu dobu podlehli všichni, pochopte, že jsem nikdy nepotkal člověka, který by to mohl vydržet. Takže mi vypadněte z cesty a nechte mě dělat mojí práci..."

„Omlouvám se..."

„Dost! Vypadněte okamžitě pryč, do konce tohoto případu vás nechci vidět!"

Slečna Ida odešla, inspektor Dagny vstupuje do místnosti k nejnovějšímu případu.

5:30 Ráno 3.1.2005

„Hej, Mikaeli, seber si svoje věci a jdi se podívat na policejní stanici na hlavní třídu, mají ho!"

„A to koho šéfe ? Nevím o nikom, kdo by byl natolik zajímavý, abych nemusel znát jeho jméno a hned bych ho poznal, takže kdo to je?"

„On! Nesledoval jsi zprávy nebo co? Prostě se seber a okamžitě tam jdi. Jsi jediný volný, takže se tu nebudeš flákat, jak je u tebe zvykem a prostě mi přineseš minimálně 10 stran materiálu. Za týden to tu chci mít na stole a opovaž se, jestli to tu nebude, tohle může být konečně tvůj první velký případ, tak se sakra snaž, nebo se ozvu tvé matce!"

Mikael beze slov odjel, jeho matka mu totiž vyhrožuje, že jestli si nenajde vlastní bydlení a pořádnou práci, tak ho na konci ledna vyhodí z domova a je jí jedno, jak se o sebe postará.






6:00 Ráno 3.1.2005

Mikael vchází na policejní stanici, dozvídá se ovšem, že dokud inspektor Dagny neopustí místnost, nikdo se k výslechové místnosti nesmí přiblížit na deset metrů.

Poslali ho domů, prý, že ho budou informovat hned jak inspektor dokončí svou práci. Na otázku, jak dlouho to bude trvat nedostává Mikael odpověď.

Cestou ven ze stanice potkává Mikael slečnu Idu. Jelikož oba míří ven do drsné zimy, Mikael se Idy ptá, zda jí venku jen v uniformě nebude zima. Na otázku se mu dostává odpověď, že je sice hezké, jak se stará, ale že je zvyklá na větší zimu, totiž u babičky, kde vyrůstala, teplota mínus deset stupňů byl prý skoro letní den. Toho se Mikael chytá a zve slečnu Idu alespoň na kávu. I když je Ida ve službě, ví, že dokud nebude inspektor Dagny hotový se svou prací, nemá stejně co dělat, a tak pozvání přijímá.





5:50 Ráno 3.1.2005

Inspektor Dagny vchází do výslechové místnosti. „Tak ty parchante, teď jsi ve slepé uličce, teď už nám stejně neutečeš, takže jediná možnost, jak se odsud dostat je mluvit."

„Tak tobě se nechce ? Nevadí, já mám času dost, můžeme tu sedět klidně celý den, já už jsem si zvykl."

5:50 Ráno 4.1.2005

„Tak jsi obstál, den sice vydržel málokdo, ale to mi nevadí, dáš si kávu? Počkej, to bys musel vlastně promluvit, takže odpověď už znám předem. Slečno Ido, doneste mi prosím kávu, jeden cukr a dvě mlíčka jako vždycky."

„A pro něj nic?"

„Ne! Pro něj nic, ten hajzl si nezaslouží ani židli, na které sedí, natož aby ho tu někdo obskakoval."

„Dobře pane, hned to bude."