Cato (Hunger games FF)

Caesar klade otázky

... a ven z pokoje.
Tak po delší době jsem se dokopala k dalšímu psaní :D Snad se bude zase líbit a omluvte znovu překlepy :'D

Nevnímal jsem moc z toho, co Caesar říkal. A nevěnoval jsem moc pozornost otázkám, které pokládal, takže jsem si nemohl předem promyslet nějaké odpovědi. Po chvíli mě zavolal, tak jsem vešel a nasadil široký a srdečný úsměv. Pohodlně jsem se usadil na pohovku a čekal na otázky.
"Tak Cato, pověz nám, jak se ti líbí v Kapitolu?" Začal Caesar. Setinu vteřiny jsem se rozhodoval co odpovím.
"No, asi tu máte pěkné památky, ale bohužel jsem žádnou nemohl vidět. A máte divné koupelny."
"Hohó, tak my máme divné koupelny?" Rozesmál se Caesar a s ním i diváci. "Tak tobě se nelíbí naše koupelny? Máte doma lepší?"
"Jo, máme, protože se nemusím bát, když třeba omylem zmáčknu nějaký z knoflíků, že se utopím nebo udusím divnýma pěnama a šampónama." Po téhle větě se publikum začalo smát tak, že Caesar musel počkat až se trochu utiší, aby mohl pokračovat.
"Dobrá, koupelny ti tedy u nás nevoní. A co třeba jídlo?"
"Jídlo je celkem dobré, ale asi je ho  málo jsem tu hladový. Tuhle jsem málem snědl skleničku." Odpověděl jsem mu.
"Ahá, takže nejenže se ti nelíbí naše koupelny, ty prostě musíš pomlouvat i naše jídlo jó?" Zaburácel Caesar a všichni se zase rozesmáli. "Tak Cato, pověz mi, co ty a dívky? Máš nějakou vyvolenou?"
To byla zákeřná otázka a tak jsem chvilku otálel s odpovědí.
"No. To by vás všechny zajímalo, že?" Odvětil jsem a publikum se rozesmálo. "Ale když to tak moc toužíte vědět, tak ano, mám."
"No né, já to věděl. Ví o tom ta dívka?"
"Hmm.. Teď už možná ano." Nechtěl jsem říkat žádné jméno, protože musím hrát svou strategii. Caesar mě dostal do pěkně zapeklité situace.
"A řekneš nám její jméno? Tak to bude vědět určitě." Na to jsem zavrtěl hlavou a ozvalo se zklamané zašumění. "A jak vypadá? Mluvil jsi s ní někdy?"
"Ano mluvil. Je nádherná." Dobrá věc na tom je, že Sam je blond jako Glimmer, takže něco popsat můžu. "Má krásné blond vlasy."
"No vidíš. Není to nějaká známá dívka, třeba nějaká splátkyně?" Jenom jsem pokrčil rameny a mlčel.
"Rozbil jsem kvůli ní vázu." Což byla pravda i v případě Glimmer, protože se mi z ní udělalo špatně a vázu jsem upustil. "A křičel jsem z okna." To také bylo pravdivé tvrzení, protože jsem to fakt udělal i po upuštění té vázy, ale jenom protože jsem se chtěl vyřvat. Všichni na mě blbě koukali.
"No, teď už to určitě ví." Podotkl Caesar.
Můj čas vypršel a tak jsem už mohl odejít. Ostatní splátce jsem ani moc nevnímal a málem jsem usnul nudou.
Konečně to skončilo a mohl jsem jít do našeho bytu. Všichni nás chválili a uznale kývali hlavami.
Clove byla trochu zamlklá. Asi jí muselo být jasné, že ona určitě není blond a tudíž ji nemám rád.

"No Cato, myslím že se ti povedl náš úmysl. Glimmer si určitě bude alespoň zčásti myslet, že jsi mluvil o ní." Pochválil mě Stefan, když si nás zase rozdělili. "Teď v tom musíš nějak pokračovat a být na ni milý."
Pokýval jsem hlavou a pak jsme se šli najíst.
Den utekl jako nic a zase byl čas jít spát. Doufal jsem v pokojné spaní, protože další den už to mělo vypuknout.

"Vstávej, Cato vstávej!" Zabušil mi někdo na dveře a já jsem se posadil. Měl jsem naštěstí bezesnou noc, asi už jsem se vším smířený.
"Už jdu." Houkl jsem a oblékl se. Pak jsem šel na snídani. Snědl jsem toho docela dost, zatímco Clove a Friskie jenom trochu uďobávaly z topinek.
"Tak a je to tady." Usmál se Stefan a zamnul rukama. "Snažte se tedy co nejdříve dostat k rohu a ovládnout to tam, nebude to problém, jste profíci a je vás dost."
Přikyvoval jsem a pak už jsme šli k místu našeho transportu. Bylo to jako létající talíř. Dostali jsme sledovací zařízení a pak už nás přenesli k místu arény.
Roseta mě převlékla do jakéhosi oblečení, které bylo pro všechny splátce stejné.
"Cato, ještě si vezmi tohle." Podala mi přívěšek od Sam a já jsem si ho vděčně vzal. "Dej si to pod oblečení, neukazuj nikomu a pozor ať si s ním neublížíš a neztratíš jej."
Obejmul jsem ji, byla na mě hodná a myslím, že to by jiní asi neudělali. Pak jsem vstoupil do „výtahu“ a vyjel jsem. Na chvilku mě oslepilo slunce, ale potom jsem očima vyhledal ostatní profíky. Pokývali jsme na sebe hlavami a potom jsem se rozhlédnul po věcech v rohu.
Pomalu se odpočítával čas a já se připravil k běhu.
Hry byly odstartovány. Rychle jsem se rozběhl k rohu. Viděl jsem jak spousta splátců hned utíkala pryč a nebo si vezmou krajní věc a prchají. Marcus a Clove už byli u rohu a zabili už několik splátců. Vybral jsem si pěkný meč a otočil se od rohu, abych viděl někoho živého. Ale skoro všichni už byli pryč, jen pár lidí prchalo a Clove na ně vrhala nože. Jednoho trefila a ten se skácel přímo k zemi. Glimmer našla luk a hned si ho vzala. Kousek od nás nesměle stála Routa s Dennisem, samozřejmě netušili, jestli je náhodou hned nezabijeme.
"Výborně." Zaradovala se Levandule a pokynula jim, ať jdou taky k nám. "Co najít toho zaláskovaného z dvanáctky?"
"Co?" Podivil jsem se.
"No, říkal Caesarovi, že ji miluje, copak jsi to neviděl?" Vyčetla mi Clove.
"Ne, nevnímal jsem to. Ale najít ho můžem, třeba nás dovede k té z jeho kraje."
"Bezva." Zavrněla Glimmer a zamrkala na mě.
Tak jsme šli kousek do lesa a za chvíli jsme ho viděli stát u stromu. Díval se na nás, jakoby nás chtěl za spojence.
"Hej ty, zaláskovanej." Křikl na něho Marcus. "Pojď sem, neboj neublížíme ti, tedy zatím." Na to jsme se rozesmáli a on k nám pomalu došel.
"Chceme abys nám pomohl najít tu z tvýho kraje, chapiš to?" Udeřila na něho Clove, až ji Glimmer šťouchla loktem, aby ho hned nevyděsila.
Chvilku se rozmýšlel a pak přikývnul.
"Výborně, tak jdem, určitě ji najdem rychle." Řekl jsem a vyrazili jsme, ten kluk trochu ukazoval cestu, ale pravděpodobně nevěděl kam mohla jít.
Pomalu a neslyšně padla tma.
"Ha." Zaradoval jsem se. "Tam má někdo oheň. Napravo od nás." Ukázal jsem tím směrem a vydali jsme se tam.
"Zabírám si toho splátce." Vyhrkla Glimmer samolibě.
"Fajn." Přikývl jsem jí na to.
"Díky, díky, díky." Rozplývala se a nachystala si meč.
Byla to jakási malá splátkyně, chudinka asi našla nějaký doutnající oheň.
"Nazdárek." Pozdravila ji Glimmer a probodla ji mečem. Odvrátil jsem se přitom a očima našel dvanácťáka. Vydal jakýsi udivený kvik a pak si zakryl pusu. Díval se na zem.
"Co je." Zavrčel jsem na něj. Na to zavrtěl hlavou, jakože nic. Namířil jsem na něj meč. "Tak poslouchej, buďto nám to povíš, nebo se rozluč s nějakou šancí na záchranu, ať už tebe nebo té tvé dvanácťačky." Myslím že jsem měl dostatečně výhružný a rozhodný hlas a i v očích se mi to muselo zrcadlit.
"Tak jo, podívejte se na tohle." Řekl a pořád zíral na meč u něj.
"A co má být? Past, to není neobvyklé." Naštvala se Clove a namířila na něj vrhacím nožem. Uklidnil jsem ji zvednutím ruky, takže si meč schovala.
"Vím že je to past." Pokračoval trochu rozhodněji. "Ale ne jen tak ledajaká past, tohle je past od Katniss."
"Tak výborně, třeba nebude moc daleko." Otočil jsem se k mrtvole a vzal její batoh, moc tam toho neměla, láhev na vodu a lano.
"Tak jdem se po ní porozhlédnout?" Zeptala se nadšeně Glimmer.
Nejprve jsme si vzali brýle, přes které jsme viděli jako ve dne. Nedali jsme je akorát dvanácťákovi, aby ho nenapadl nějaký podraz. Rozhlíželi jsme se, ale nikde nebyly pořádné stopy. Tak jsme se na chvíli uložili u toho ohniště, kde jsme zabili tu holku, její mrtvolu už vyzvedli. Glimmer se rozhodla, že si lehne ke mně a rozleží mi ruku, ale nechal jsem ji tak, i když jsem se od ní odvrátil obličejem. Myslel jsem, že ta noc nikdy neskončí. Davis zůstal na hlídce, aby ty tři nenapadlo utéct nebo někoho nás okrást.