Ninjago: Dívčí síla!

Cesta Ninji

Na tohle už začínám být moc starý.

Sensei Wu se těžce narovnal a přelétl pohledem malou kovárnu na nízkém kopečku. Měl by ho zvládnout levou zadní. Zřejmě už není tak mladý, jak býval.

No samozřejmě. V mém věku... Přenechme řemeslo mladším.

Třeba tentokrát konečně narazí na chlapce...

☺☻

Kim mrzutě pozorovala staršího bratra, jak buší kladivem do kovadliny. Meč pod jeho rukama úplně rostl. Neil ponořil čepel do vody a pak svůj mistrovský kousek zvedl k očím, aby si ho mohl důkladně prohlédnout.

"Myslím, že tenhle se mi povedl zatím nejvíc," roztáhl ústa do úsměvu.

"Táta mi dovolil občas něco ukovat," připomněla nerudně Kim. "Neile. Proč musíš dělat jen ty?"

"Protože ty jsi holka," upozornil ji Neil, aniž se na ni podíval. "Holky nemají v kovárně co dělat."

Kim neměla ponětí, kdy a hlavně proč se k ní Neil začal chovat takhle. Jako by celá kovárna, celý svět patřil jemu. No jo, kluci.

Ale musela si přiznat, že by raději byla taky kluk. Nemusela by jen sedět a občas obsluhovat zákazníky, zatímco si Neil užívá. Ne že by teda kovářství bylo něco, co byste si mohli jen tak užívat. Ale byla to mnohem menší nuda.

Kim si položila hlavu na stůl a už skoro usínala, když po ní Neil hodil rukavici.

"Hej!" vřískla na něj.

"Zákazník," ukázal hlavou ke dveřím.

Kim neochotně zvedla hlavu. Dovnitř vešel stařík o holi a všechno zboží jen zběžně přelétl, jako by ho to ani v nejmenším nezajímalo.

Kim vstala. "Co byste rád?" zeptala se poněkud nevrleji, než by měla.

Stařík neodpověděl. Místo toho poklepal holí na jedno z brnění vystavených u stěny. Tátova práce. V Kim se zvedla vlna hněvu, když se helma svezla na stranu.

"Váš kov je halasný a těžký," zabručel si dědula pod vousy. "Dobrý, chceš-li jiného zpomalit. Špatný, nechceš-li být viděn. Nástroje pro samuraje. Ale zřejmě nic pro ninju." Podíval se na Kim, jako by od ní něco očekával. Kim měla dojem, že v jeho tváři zahlédla nepatrný stín zklamání.

"V těchto končinách abyste ninju pohledal, dědo," odsekla. "A kovárna se jmenuje Čtyři zbraně, ne Čučení na ně. Buď si něco kupte, nebo si jděte sypat urážky jinam."

"Škoda. Očekával jsem tu něco speciálního."

Kim v týle přistála i druhá rukavice. Naštvaně se otočila na Neila. Dělal na ni obličeje, kterými jí nejspíš chtěl naznačit, aby se chovala pro dobro obchodu.

Kim si povzdechla. "Tak vám -"

Jenže zjistila, že už si povídá s prázdným rámem dveří. Po staříkovi nebylo ani památky.

Chvíli se rozhlížela, pak pokrčila rameny a znovu se posadila. O jednoho otrapu míň.

"Kim?"

"Hm." Strašně se jí chtělo spát.

"Neslyšíš něco?"

"Ne."

Vzápětí se zvenčí ozval takový randál, až několik šurikenů popadalo z polic a Kim se i se židlí převrátila dozadu.

Vyškrábala se na nohy se sprškou sprostých nadávek. Neil už stál u dveří a vyhlížel ven.

"Co to sakra bylo?!" zaječela a rozběhla se k němu.