Zranitelná

*1

Jmenuju se Jesica a je mi 16 let. Jsem hubená. Mám dlouhé vlasy které mají momentálně světle fialovou barvu. Všichni mi říkají Jess, je to taková moje přezdívka. No všichni... Spíš mě pod touto přezdívkou všichni znají. Nemám kamarády a ve škole mě má rádo jen pár učitelů. Máma mi neřekne jinak než Jesico! a pořád něco chce a křičí na mě. Tátu nemám, nebo spíš neznám. Když jsem se dřív zeptala kde je táta, máma se jen nasrala a říkala ať už se na to nikdy neptám. Už od malička nemám s mámou dobrý vztah a nevím čím to je, ale rozhodně to nepotřebuju napravit. Nevím kde je táta a ani jestli žije. Zároveň nevím proč mě lidé nemají rádi. Nic jsem jim nikdy neudělala. Momentálně jsem na střední a nechápu co jsem od toho čekala. Základka byla příšerná, dalo by se říct že mě i trochu šikanovali. Smály se mi ale já se jim to nesnažila oplatit, nejsem taková. Z ničeho nic se semnou přestaly bavit. Když jdu po chodbě dívají se na mě divným pohledem a pak si o mě něco říkají. Prostě to nechápu. Když se jich na něco zeptám, ignorují mě. V osmé třídě to úplně všechno vyvrcholilo a začalo to být nesnesitelné. Začala jsem mít depky a taky jsem se začala řezat. A zrovna v tu nejhorší dobu jsem přišla i o svojí jedinou kamarádku Nataly.

*Flashback*

Pondělí. Nejhorší den v týdnu. Přes víkend děláte co chcete a teď? Musíte vstát a jít do školy. No nic, přemohla jsem se a vstala. Udělala jsem takovou tu ranní hygienu, nasnídala se,oblékla do něčeho jiného než jsou tepláky s tílkem a vyrazila do školy.

Právě jsem v osmé třídě a vůbec si to neužívám. Mám tu jen jednu kamarádku. Nataly. Jsme si opravdu blízké a skvěle si rozumíme. Známe se už od školky a už od školky jsme nejlepší kamarádky. Čekala jsem na ní před školou a ona po chvíli přišla. Pozdravily jsme se obejmutím a vešly do školy. Abych vám to trochu přiblížila. Je listopad a tak od října mě zase začali všichni nenávidět. Tentokrát ale o mnohem víc než normálně. Začali mi nadávat a to jako dost. Nejde jen o to nadávání, je toho mnohem víc. Berou mi věci, schovávají je, nebo dokonce rozbíjí. Na těláku se mi posmívají i když oni jsou o mnohem horší a když mi učitel řekne že jsem udělala něco dobře, zase mi nadávají třeba že jsem ho uplatila, nebo ať se nevytahuju. Tento jediný učitel-mimochodem jmenuje se Thomas a tykáme mu-mě chrání a snaží se to nějak řešit, za což jsem mu samozdřejmě vděčná. Je to takový můj ochránce, když mi začnou nadávat rovnou jdou do ředitelny. No ale na co to je když jejich rodiče jsou zazobaní a všechno podlatí? 

První hodinu mám přírodopis. Moc mě nebaví ale je to tam v pohodě, protože naše učitelka pouští celou hodinu dokumenty o zvířatech takže si tam vlastně děláte co chcete. Druhou hodinu mám matiku. Jak já ji nesnáším. Nikdy jsem ji nepochopila a snad ani nepochopím. Každej den testy, každej den pětky. A ještě k tomu učitelka kráva a kamarádka která vám celej den říká jak je matika jednoduchá. Co víc si přát. Zazvonilo na konec hodiny a teď začíná ten horor. Vždycky o velké přestávce přijdou kluci a začnou mi nejprve nadávat no a pak už to jde z kopce dolů...

Dneska to bylo ale o něco horší než normálně. Nadávky, strkání  a braní věcí je na denním pořádku. Zrovna když jsem spadla na zem, protože mě nějakej kretén z tý party shodil, tak ten další týpek vytáhl z kapsy nůž, zmáčkl mou ruku a pořádně řízl. Bolelo to a jak moc, ale já už neměla sílu se bránit. Takhle to udělal asi třikrát a když uslyšeli kroky, sebrali všechny svoje věci a utekli pryč. Krev mi ani moc netekla ale na takovouhle bolest jsem zvyklá nebyla. Den pokračoval. O hodinách si na mě ukazovali, o přestávkách taky a já po tolika rocích už neměla sílu nějak odporovat. Poslední hodinu jsem si ale toho nevšímala. Měli jsme angličtinu a zrovna o lavici dál seděl snad ten nejhezčí kluk. A ještě se na mě podíval a usmál. Ale co si to tu nakecávám. Nechci kluka. Žádnýho. 

 TAKŽE AHOJ VŠICHNI! :D

chtěla bych vám říct že jsem počítala s tím že kapitola vyjde dřív ale měla jsem osobní problémy a proto jsem nepsala takže se omlouvám. Není ani tak moc dlouhá ale mě spíš vyhovují kratší části což doufám že vám nebude extra vadit. Skončilo to flashbackem a flashbackem začne i další kapitola. Za každý votes nebo komentář budu strašně ráda a do komentářů nebo do zpráv mi můžete napsat nějaké nápady co by jste tam třeba chtěli nebo co bych mohla zlepšit. tak se nestyďte a napište. díky