Vražda v mém domě

Jsem doma !

  Když jsem dorazila před náš dům po pátečním nákupu ,zaparkovala jsem svoje auto do garáže,vzala nákup a šla do domu.Když už jsem se chystala odemknout dveře,všimla jsem si ,že jsou pootevřené."Petr na sto procent zapomněl ve spěchu zavřít dveře, dneska zase dávají fotbal a Petr ho  stíhal vždy s 10 minutovým zpožděním" šeptala jsem si pro sebe a pokroutila hlavou nad manželovo zaujatostí k fotbalu.  "Ahoj, jsem doma!"zavolala jsem do tichého domu , s očekáváním , že se dočkám odpovědi Petra. A žádná odpověď nepřišla-ticho.Znovu jsem pozdravila, už trochu nejistě, přeci jen kdo nechává otevřené dveře od domu a neozývá se, a pomalu šla s nákupem do naší ,nově vybavené kuchyně.Zase žádná odpověď.Jen z obývacího pokoje ke mě doléhal hlas komentátora fotbalového zápasu.

Pomalu jsem se přesunula do obýváku a patřila svého manžela , zády ke mě otočeného, sedět v křesle.Přišla jsem k Petrovi s domněnkou, že spí.Ale hned jak jsem spatřila jeho obličej,zděsila jsem se.Petr byl skoro bílý jako stěny pokoje a jeho rty měly fialový nádech.Hned jsem zpanikařila a začala hledat  telefon, abych zavolala záchrannou službu a policii.Začala jsem zběsile lovit v mé kabelce , která pod mým zbrklým hledáním spadla ze stolu a všechen její obsah se vysypal na podlahu spolu i s mobilem.rychle jsem ho popadla a věci na zemi,jsem nechala věcmi na zemi .Když jsem se zvedla ze země a vytočila jsem záchrannou službu , téměř ve vteřině  jsem uslyšela příjemný ženský hlas na druhé straně linky.

Potom , co jsem se trošku uklidnila,abych byla schopna mluvit , jsem jí vylíčila,co se stalo.Žena mi dávala pokyny,co mám dělat a mluvila se mnou do t doby , než přijela záchranná služba.Žena mi nejdříve řekla,abych zjistila,zda dýchá a jaký má tep.Jakmile jsem se dotkla jeho krku,zjistila jsem , že je úplně ledový  a kolem jeho krku se táhne otisk provazu či ruky.V tu chvíli mi hlavou probleskla myšlenka- už je pozdě.Pořád jsem se pokoušela o první pomoc,ale marně.

Mezitím přijela záchranná služba a a těm už jen zbývalo konstatovat smrt a odnést  jeho tělo na nosítkách.Po chvilce jsem si uvědomila , co  se právě stalo a pohltil mě šok.Seděla jsem na schodech a koukala do neznáma ,když si ke mně přisedl místní detektiv pan Větvička.