Fanservice. [Oneshot]

FANSERVICE; JONGKEY

   25/10/2015

   Zářící světla, co jim málem vypálila oči, dým proplétající se jim mezi nohama. Teplota tak vysoká, že se jim z toho začínala točit hlava. Čůrky potu, jenž jim stékaly do očí, je nutili si je neustále mnout, i když věděli, že je maskérka později nejspíš zakousne. Několik vrstev oblečení jim zrovna dvakrát nepomáhalo.

   Přes to všechno si ale svůj koncert velmi užili. Davy lidí, co sem přišli, jen aby je viděli na pódiu, je plnili neskutečným štěstím. Proto to vlastně pořád dělají. Baví je to. Dělat svým fanouškům radost je pro ně největší odměnou, jaká se jim může dostat. 

   Stáli seřazení v jedné řadě. Ruce spojené, následoval hluboký úklon. Začali mávat. Zástupy převážně dívek začaly pištět a mávat nazpět. Všichni byli neuvěřitelně vyčerpaní, ale stejně by po jevišti ještě klidně běhali. Nakonec se stejně museli odebrat do zákulisí, kde je vyprostili ze spleti drátů. Pětičlenná skupina zalezla do šatny s vývěskou jejich jména. Jako první ze všeho se svalili na gauč. Někteří zavřeli oči, někteří je upírali do bíle vymalovaného stropu. Všichni se ale vydýchávali z právě prožité euforie. Srdce jim ještě stále bušilo jako splašené. Zničehonic se místností rozlehl smích. 

   "To bylo.. Úžasný!" Rozhodil rukama mladík, jehož světlé vlasy byly sčesané směrem nahoru a otřel si pot z čela. „Šel bych tam znovu. Není teď nějaká autogramiáda nebo tak něco?" Rozkřikl se na celé kolo. 

   "Uklidni se, Dino, všichni jsme totálně hotoví." Uzemnil ho jednou jedinou větou jeho spolupracovník a kamarád Minho. Když se posadil a rozhlédl se po místnosti, padl mu pohled na Jonghyuna - Dina - jak nabručeně špulí rty a má složené ruce na hrudi. 

   "Chci domů," Zaúpěl nejmladší. 

   "Souhlasím s Taeminem." Přitakal leader Onew. „Jsem si jistej, že autogramiáda bude, ale až zítra." Snažil se ho povzbudit, když viděl zhrzený obličej, který tady předváděl. Jjong akorát pokrčil rameny a dělal, že neví o čem to mluví. 

   Jediný, kdo se téhle konverzace neúčastnil, byl Key. Ten akorát seděl a skákal pohledem z jednoho na druhého. Přestože to mohlo vypadat, že se plně soustředí, tak byl myšlenkami úplně jinde. Byl ještě na jevišti. Ne kvůli divákům, ne kvůli pocitu z koncertu, ne kvůli věcem, kvůli kterým by tam chtěli být ostatní.. Kvůli něčemu docela jinému. 

   Vzpomínal, jak k němu přišel Jjong. Píseň Evil byla v plném proudu, reflektory házely na všechny rudé odstíny. Očekával, že to bude obyčejná 'návštěva' parťáka, to by se ale o jeho čelo nesměl Jonghyun opřít čelem svým. Jejich pohledy se střetly a na tváři ucítil dotyk. Key nebyl v tu ránu schopný slov. Doufal jen, že to, že vynechal jeden řádek nebylo tolik vidět. Je to ale profesionál, proto se i po malém vykolejení, vrátil ihned do původní pozice. Hlas nějakým ani jemu neznámým způsobem ukočíroval, ale jeho další pohyby byly křečovité a on sám to moc dobře pociťoval. Nebýt ostatních tanečníků, musel by se asi propadnout hanbou, jelikož by to určitě dost dobře vidět šlo.