*1*

54 3 2
                                    


,,Alisson pojď za námi do kuchyně prosím." Zavolala na mě má nevlastní matka Mellisa. Ano nevlastní. Moje práva máma umřela před dvěmi roky na rakovinu. Naštěstí jsem to po ní nezdedila. S její ztrátou jsem se vyrovnala teprve před rokem. Pak si otec našel Mellisu. Není špatná, mám jí ráda to ano, ale prostě nikdo nemůže nahradit pravou mámu... Scházím poslední dva schody a pak zahnu do chodby v pravo a hned v chodbě na levo jsou jedny dveře, no spíš jenom futra do kuchyně.

,,Ano?" Neměla jsem ani nejmenší tušení, proč mě zavolali. V kuchyni byli všichni, neboli - táta, Mellisa a Liam. Jak jsem oznámila svůj příchod všichni ke mě vzhlédli.

,,Broučku, vím jak to tu miluješ a máš tu spoustu přátel, ale musíme se přestěhovat." Zalapala jsem po dechu, potom co mi to otec oznámil. Nemohla jsem uvěřit vlastním uším.
,,Proč?" Vyjekla jsem po něm.
,,Nabídli mi lepší práci." Ano přála jsem mu to, ale nemohl to odmítnout? Už tak že je celkem známý právník a ještě k tomu teď dostal lepší práci.
,,Kam?" Chtěla jsem to vědět. Bydleli jsme v takové menší vesnici v Irsku.
,,Až na druhý konec Anglie. Vážně mě to mrzí, ale je to jedinečná šance a chci aby jste se měli co nejlíp." Vím, že to myslí dobře, ale...
,,Ale tati! Co škola? Už jsem přijata na střední!" Málem jsem po něm začala řvát.
,,Neboj se stejně se stěhujeme až za měsíc." Řekl tak chladně, ale s citem. Asi ho rozhodilo jak jsem na něho zvýšila hlas.
,,Neboj se, najdeš si tam spoustu nových přátel. Uvidíš, že se ti tam bude líbit." Vložila se do toho Mellisa a mrkla na mě.
,,Jo a ségra pojedeme se tam za týden podívat na byt." Oznámil Liam, když jsem byla skoro za rohem. V momentě jsem se sekla.
,,Na byt? Jak jako byt? My nebudeme mít barák?" Nemůžu přijít o barák a přestěhovat se do paneláku. Jsem už zvyklá na tento dům vyrostla jsem v něm. I celkově na barák. V paneláku jsem v životě nebyla.
,,Neboj bude se ti tam líbit. Už na fotkach to tam vypadalo pěkně. S Liamem budete mít každý samostatný pokoj. Kuchyň je poměrně velká a obyvák je s kuchyní spojený, takže je ještě větší." Rozplýval se nad tím bytem. Se divím, že mu neúkapla slina.
,,Fajn!" Řekla jsem naštvaně a odešla do svého pokoje, ve kterém po vstupu třískla za sebou dveře.

Po hodině se ozvalo zaklepání. ,,Dále!" Zakřičela jsem a dál se věnovala svému iphonu.
,,Notak Liss, nebuď naštvaná. Aspoň poznáš nový lidi. Možná si najdeš i kluka." Zavtípkoval a začal se tomu mírně smát mezi tím, co si sedal ke mě na postel. Za to já ho propalovala pohledem a položila mobil vedle mě na postel... Liama mám hodně ráda. Připadá mi jako by byl můj vlastní bratr. Mezi sebou máme úžasné vztahy. Pomáháme si navzájem. Vždycky k němu můžu zajít a "vybrečet" se mu na rameni, i opačně. Chodí za mnou kvůli holkám a tak. ,,Haha fakt vtipný." Řeknu sarkasticky a ušklíbnu se, ale Liam pořád pokračuje ve smíchu. ,,Liame já tam moc nechci. Jsem už zvyklá na barák, ale přestěhovat se do paneláku bude pro mě něco nového." Povzdechnu si. ,,Prostě mě to tady spojuje s mamkou a nechci jí opustit." Cítím jak se mi do očí ženou slzy tak sklopím pohled ke svým prstům u nohou. Liam si lehne vedle mě. Po chvíli se opřu o zeď a přitáhnu si své nohy pod peřinou k sobě. Liam po chvíli se taky opřel o zeď, vytočil ke mě hlavu a chtěl něco říct, ale přerušila jsem ho tím, že jsem mu spadla na hruď a slzy se začaly dostávat na povrh. ,,Šššš.. to bude dobré Liss, uvidíš." Utěšoval mě a hladil při tom po vlasech. ,,Mám jen strach z toho, co mě tam může potkat. Co když mě na nové škole budou šikanovat. Co když tam potkám kluka, který mě jen využije." Můj pláč ještě zesílil. ,,Neboj se Liss, to nedopustím, jsem tu vždy pro tebe ano?" Nechápu proč jsou na něho holky tak hnusné.. vždyť je tak hodný, milý, prostě je úžasný.
,,Ano, mám tě ráda Li." Pláč už nebyl tak velký, ale pořád jsem cítila jak mi slzy tečou po tváři. Sice mi je 16 let, ale jsem někdy precitlivělá. Jenže teď to není tím. Je to tím, že to tu nechci opustit. ,,Já tebe taky. Prospi se. Zítra je velký den." Jak velký den? Trochu jsem nechápala. Dobře možná hodně. ,,Co myslíš tím "velký den"?"
Slzy mi přestaly téct a Liam, který už byl na odchodu se znova posadil na mou postel.

*********

Já vím psala jsem, že tuto story zacnu vydávat až po skončení prvního příběhu, ale nemohla jsem se dočkat až to vydám.

Budu ráda za každé 🌟a 💬 a taky za sdílení.

-Banshee69

Kluk z Ulice (H.S FF Cz)Kde žijí příběhy. Začni objevovat