Z pohledu Lucy:U Lucy doma:Seděla jsem u stolu a pracovala na svém románu. Dnes jsem zůstala kvůli tomu doma. Chtěla jsem se po dlouhé době zase rozepsat a taky se mi do cechu moc nechtělo. Mira s Erzou jsou na mě pořád nalepený, protože si myslí, že jsem do Natsua zamilovaná, ale to není pravda. Mira by se spíš měla zajít o Erzu, která byla nedávno s Jellaldem na rande. Nebo by se měla vyptávat Graye na Juviu, protože on je do ní zamilovaný. Ale ne... oni to všichni dobře okecali tím, že jsem údajně "zamilovaná" do Natsua.
Křup. Zlomila se mi tuha u tužky. Asi jsem na ni moc tlačila tím, jak jsem přemýšlela. Nejradši bych všem utrhla hlavy.
Protáhla jsem se a napila čaje. Najednou mi došly nápady. Nevěděla jsem jak dál. "Sakra..." sykla jsem. Chytla jsem se za čelo. Pak se koukla z okna. Už byl večer.
"To jsem seděla u románu celý den?" zeptala jsem se sama sebe. No nic. Zvedla jsem se ze židle, vzala jsem prázdný hrnek od čaje a šla ho dát do kuchyně. Aspoň jsem nějak zabila den. Bylo to lepší než poslouchat ty kecy.
BUM! V ložnici se rozrazilo okno. "Lucy!" křikl Happy. Já vešla do ložnice a Happy mi ihned vletěl do náruče.
"Co se děje Happy?" optala jsem se.
"Natsu mě chce zabít."
"Co?" divila jsem se.
"Divil se, že nejsi v cechu, tak jsem mu vysvětlil proč."
"Ježiš." Chytla jsem se za čelo.
"A on mě teď chce zabít."
"Cos mu řekl Happy."
"Že tě nebaví poslouchat ty Miřiny kecy o tom, že Natsua miluješ. Divil se a pak se začervenal."
"A tys pak řekl: "Milllluješ ji!", že?" dokončila jsem za Happyho a on jen přikývl. To se nedivím, že ho chce zabít. Nejradši bych Happyho uškrtila sama.
"Schovej se v kuchyni, já ho zabavím." A mrkla jsem na Happyho. On rychle vletěl do kuchyně a schoval se v jedné poličce.
"Happy!" křikl Natsu. Já se otočila k oknu. "Vím, že tu jsi, ukaž se!" křičel při lezení do mého bytu.
"Natsu?" optala jsem se.
"Lucy, kde je Happy?!"
"Jak to mám vědět, tady není." Pokrčila jsem rameny a zavrtěla hlavou. Natsu se zarazil.
"Tak kde by mohl být?" přemýšlel nahlas.
"Natsu! Nezabíjej Happyho!" křikla Erza při vběhnutí do mého bytu společně s Wendy a Grayem. Nahlas jsem si povzdechla. Otočila jsem se a šla do kuchyně. Otevřela jsem poličku, ve které byl Happy.
"Lucy já tam nechci." Šeptal.
"Neboj, ochráním tě." A mrkla jsem na něj. Kývl a pak jsem ho vzala do náruče. Vstoupila jsem s Happym v náruči do ložnice. Natsu, když ho uviděl, chtěl ho zabít, ale Erza ho chytla za šálu a Natsu spadl na zem.
"Natsu, prosím tě." Začala jsem, "Nech Happyho být. Jen si dělal srandu. Skoro pořád si dělá srandu, tím že říká: "Milllluješ ji." A podobné věci. Nikdy si ho kvůli tomu nechtěl zabít. Proč zrovna dneska?" optala jsem se. Natsu si sedl do tureckého sedu a odvrátil hlavu. Nic mi neodpověděl. Ale já viděla, jak se trochu červená. Překvapilo mě to, ale pak jsem se zasmála.
"Č-Čemu se směješ?" zeptal se.
"Tys mi neodpověděl, tak já ti teď neodpovím." a zase jsem se zasmála. Položila jsem Happyho na zem.
"Jdu se vysprchovat, takže až se vrátím, tak tady nikdo z vás už nebude." Oznámila jsem jim a pak si vzala z postele pyžamo a šla do koupelny. Zatáhla jsem závěs.Pustila jsem vodu. Chtěla jsem se pořádně ve vaně uvolnit. Svlékla jsem se a pak vlezla do vody. Ještě chvilku jsem nechala puštěnou vodu, chtěla jsem se pořádně do vody potopit a na nic nemyslet. Jenže mi to moc nepomohlo, protože jsem si vzpomněla na to jak se Natsu červenal.
"To bylo docela divný." Začala jsem svoje myšlenky říkat nahlas, "Vždyť takhle Happy vtipkuje pořád a nikdy kvůli tomu nebyl naštvaný, tak proč teď?" Fakt jsem to vůbec, ale vůbec nechápala. Ponořila jsem si hlavu pod vodu.
Když jsem se vynořila, tak jsem pořádně vydechla. Bum! Najednou jsem dostala do hlavy a... byl to polštář. Sundala jsem si ho z hlavy a hodila na zem.
"Polštář?" divila jsem se a pak zatnula pěst. Rychle jsem vylezla z vany a hodila na sebe pyžamo. Vzala jsem ten polštář a vešla do ložnice.
"Kdo to hodil-" ani jsem to nestačila doříct, protože jsem dostala polštářem do ksichtu.
"Tak a dost!" křikla jsem a všichni co byli v místnosti se na mě otočili. V ruce jsem měla dva polštáře a byla jsem hodně dost naštvaná.
"Já jsem vám jasně řekla, že máte vypadnout."
"No... spíš to znělo jako nabídka a ne jako výhružka." Vysvětlil Natsu.
"Ty radši mlč!" křikla jsem na Natsua. On jen sklonil hlavu.
"Ale Lucy trochu se odvaž." Pověděla Erza a potom po mně hodila polštář.
"Moc hezký Erzo, ale tentokrát jsem ho chytla-" a zase po mně někdo hodil polštář. Tentokrát to byl Gray. Otočila jsem se na něj. Přemýšlela jsem, jak mu to mám oplatit. Po chvilce mě něco napadlo.
"Grayi!" křikla jsem. On se otočil, ale hned mu na ksichtě přistál polštář, který jsem na něj hodila. Zasmála jsem se, ale ne na moc dlouho, protože mi po chvilce na obličeji přistály hned dva polštáře. Zřejmě od Natsua a Erzy.
"Dobře..." pronesla jsem a pomalu ze země zvedla jeden polštář. Pak jsem ho hodila po Erze. Hned jsem ze země rychlosti blesků zvledla další polštář a hodila ho po Grayovi. Gray z toho zásahu spadl na Natsua. Já jsem se zasmála. Wendy to tak nenechala a hodila po mě taky polštář. Charlo se trochu zděsila. Netušila, že se Wendy taky zapojí, ale nějak se zmýlila. Happy si nakonec vzal taky polštáře a začal nás s nimi bombardovat. Opravdu... peří bylo všude kolem nás. A hlavně jak ty polštáře Happy házel ze vzduchu. Jako sníh, ale bylo to příjemnější.
Nakonec jsme si všichni vzali jeden polštář a začali jsme se je tak lehce mlátit. No nevím, jestli lehce, protože Natsu párkrát Graye shodil. Ale i já jsem občas spadla na zem, ale dopadla jsem vždy do měkkého, jelikož peří bylo na zemi a tak to bylo příjemně měkké.Asi po hodině:Po hodině jsme všichni padli únavou na zem. Leželi jsme vedle sebe a jen tak si povídali. Bylo to příjemné. Po takový bitvě si odpočinout. Pořád ještě nějaké peří padalo ze shora dolu. Vážně jako sníh.
Povídali jsme si o různých momentech s cechem. Veselých i smutných. Od všech těch událostí uběhla strašně dlouhá doba. Teda až od boje s draky a s hvězdnými duchy.
Nakonec jsme po chvilce usnuli všichni na podlaze.Ve 2 hodiny ráno:Probudila jsem se a hned se koukla na hodiny. Bylo něco po druhé ráno. Sedla jsem si do tureckého sedu a protáhla se. Rozhlédla jsem se kolem sebe. Všichni kolem mě spali a byli roztomilý. Hlavně Erza a Natsu. No a ještě Happy. Usmála jsem se a pak se zvedla. Najednou mi zakručelo v břiše.
"Sakra... Možná, že bych tu mohla mít něco k jídlu." Tak jsem se teda šla kouknout do kuchyně, jestli tam něco není. Prohledávala jsem všechny poličky. Nic jsem tu neměla.
"No jasně, že tu nic nemám. Včera mi to Natsu s Happym všechno sežrali."
Otevřela jsem poslední a čekala, že v ní nic nebude, ale něco k jídlu jsem našla. Byly to křupky.
"Super." Potichu jsem zajásala a poskočila jsem si. Musela jsem pomalu a hlavně potichu ten sáček otevřít.
Podařilo se mi ho otevřít a ani ne moc nahlas, cože bylo dobře. Vdechla jsem tu okouzlující vůni, která z toho sáčku vyšla.Z normálního pohledu:Natsu něco začichal a potom otevřel pomalu oči. Když spadly na zem po té bitvě, tak Lucy ležela vedle něj, ale teď tam nebyla. Sedl si a koukl se na postel, jestli si nelehla do postele. Ne... Nebyla tam. Vstal ze země a pak se protáhl. Pak uslyšel nějaký šustění z kuchyně, tak se tam teda šel kouknout.Když tam přišel, nestačil se divit.
"Lucy..." oslovil ji a ona okamžitě přestala jíst. Ještě s plnou pusou se otočila na Natsua a pak polkla.
"Co to tam máš?" zeptal se. Nic a Lucy si to k sobě ještě víc přitiskla. Měla fakt hlad a věděla, že by ji to Natsu sežral.
"No tak. Ukaž mi to." A přistoupil k Lucy. Ta se skloněnou hlavou Natsuovi ukázala sáček křupek.
"Kdes to vyhrabala?" divil se Natsu.
"V poličce." Vyjasnila mu, "Se nediv. Mám hlad."
"Takhle pozdě večer?" divil se Natsu.
"Jo." Odpověděla Lucy, "Jestli chceš, tak je můžeš sníst." A podala Natsuovi sáček s křupkami a pak odešla do ložnice. Natsu si ten sáček vzal, ale nevzal si ani jednu křupku, spíš šel za Lucy do ložnice. Ta se koukala z okna na oblohu plnou hvězd.
Natsu k ní přišel a zas ji vrátil křupky. Lucy se zasmála a pak se zas zadívala na oblohu.
"Dneska je krásná, viď Natsu?"
"Co?" nevěděl Natsu.
"Obloha." A otočila se na něj s úsměvem. Takový úsměv Natsu u Lucy ještě neviděl. Bylo to zvláštní. I ten měsíc zvláštně svítil. Tak nějak... zamilovaně. A přímo ten měsíční svit dopadal na Lucyinu tvář. Natsu se začal červenat. Sám nevěděl proč.
Lucy si prohrábla vlasy a pak se zas koukla na měsíc a hvězdy. Natsu se taky koukl. Vážně to bylo tak okouzlující.
Natsu se spíš většinu času koukal na Lucy než na hvězdy.
"Lucy..." oslovil ji. Ona se na něj otočila a Natsu na nic neváhal a okamžitě Lucy políbil. Lucy to ze začátku vyděsilo a chtěla Natsuovi vrazit facku, ale místo toho se taky zapojila do polibku. Měsíc jim k tomu v plné kráse svítil. Po chvilce se dolíbali a koukali se jen tak jeden druhému do očí.
"Lucy..." oslovil ji Natsu. "P-Promiň... Já nechtěl. Asi bych už měl jít."
Než Lucy stačila něco říct, tak Natsu vyskočil z okna a běžel pryč. Lucy se pořád koukala z okna, ale tentokrát ne na hvězdy, ale na Natsua jak zdrhá.
Po chvilce svěsila hlavu a šla si lehnout do své postele.Ráno:Když se Lucy ráno probudila, tak se nestačila divit. Její byt byl jako po mejdanu v nonstopáči. Chtěla uklidit, ale ještě všichni spali. Koukala se po všech co spali na zemi. Když uviděla místo, které bylo proleželé od Natsua, tak Lucy sklopila hlavu. Vzpomněla se na to, co se stalo včera v noci. Nechtěla, aby Natsu odešel, ale nestihla nic říct.
Najednou uslyšela z venku kroky. Rychle se koukla z okna, jestli to není Natsu. Ne... Byl to jenom kolemjdoucí. Bylo ji to docela dost líto. Zase vlezla zpátky do bytu.
Sedla si na postel. Chtělo se jí brečet, ale slzy nepřicházely. Co když se už nikdy nebude s Natsuem normálně bavit. Co když už s ní nebude chtít chodit na mise. Co když Lucy bude muset odejít z týmu. Co když to Natsu řekne Happymu a ten to vyžvaní celému cechu. Lucy vůbec nevěděla, co bude dál.
"Lucy!" křikl nějaký neznámí hlas. Lucy vykoukla z okna a tam stál kluk, kterého Lucy potkala před týdnem.
"Otonashi!" křikl Lucy s úsměvem.
"Ehm..." začal se nervózně zdrbat na vlasech, "Neměla bys dneska čas?"
"Jo, počkej... slezu k tobě dolu a domluvíme se."
Lucy seběhla na ulici k Otonashimu. Hned se začali domlouvat kdy, a kde se sejdou. Lucy potřebovala nějak zapomenout na to, co se stalo mezi ní a Natsuem."Lucy omlouvám se za to, co se stalo včera, ale nemohl jsem se udržet, protože tě miluju." Mumlal si pro sebe Natsu, když byl na cestě k Lucy. "Á... To je blbost. Bude si o mně myslet, že jsem naprostý idiot-" zarazil se. Uviděl Lucy jak se baví s nějakým týpkem. Smála se a on ji chytl za ruku. Sice ji Lucy hned pustila, ale Natsua to naštvalo. Zatnul pěst a běžel k Lucy.
Odstrčil Otonashiho, chytl Lucy za paže a pak ji políbil. Tvrdě a vášnivě. Chtěl, aby zapomněla na toho Otonashiho. Ten, když uviděl, že se Lucy líbá s někým jiným, tak mu vypadla čelist. Zvedl se a odtrhnul Natsu s Lucy od sebe.
"Hele... ty!" začal Otonashi a ukázal na Natsua, "Nejeď tady po mojí holce!"
"Jak po tvojí holce?" divil se Natsu, "Lucy je už dávno moje."
"Co?" nechápal Otonashi.
"Lucy." Natsu se otočil k Lucy, "Omlouvám se za ten včerejšek, ale zpanikařil jsem a pak zdrhnul. Odpustíš mi to? Já tě strašně miluju a nesnesl bych, kdybys byla s někým jiným."
"Natsu..." usmála se Lucy a pak Natsua lehce líbla na tvář. "Já tě taky miluju a byla jsem smutná z toho, co se včera stalo. Chtěla jsem něco říct, ale než jsem to stihla udělat, tak tys už byl pryč. Takže se nemusíš za nic omlouvat."
"Lucy ty jsi ta nejlepší holka." Pověděl Natsu a zas Lucy políbil.
"Zdá se mi, že jsem tu navíc." Pronesl po chvilce Otonashi a pak se nenápadně vypařil.
Natsu s Lucy neměli ani nejmenší tušení, že je pozorují všichni z jejich týmu.
"Mají se rrrrádi!" křikl Happy, když to uviděl taky. Natsu s Lucy od sebe odskočili a rozhlíželi se kolem sebe. Nikoho neviděli, takže jim to připadalo hodně divný.
"Tady nahoře!" zakřičel Gray a zamával na ty dva. Lucy byla celá rudá, ale Natsu jen trošku.
"Grayi! Jsem před tebou!"
"Co?"
"Už mám holku a ty ne!" a Natsu chytl Lucy kolem pasu.
"Už se konečně Juvii vyznej Grayi!" křikla Lucy. Gray zapřemýšlel a pak kývnul. Natsu s Lucy si plácli a pak se zas políbili.
Happy end!
.........................................................................................................................................................
Snad se vám líbila jednorázovka :D
Nelly3215
