Teď Nebo Nikdy

4. kapitola - Jsme pár ?

Když jsme došli k němu do vily, tak jsme si jen dali společnou sprchu a šli spát. Momentálně je 11:23 a ve 13:30 má Harry s klukama rozhovor s Modestem a Harry jim chce taky říct, že jsme pár. Mám z toho strach, protože mám pocit, že podle Modestu nebudu pro Harryho ta správná. Nebo že nám to zakážou. Harrymu jsem nic neřekla, ale myslím, že si to musel na mém obličeji všimnout, protože už od té doby co řekl, že jim to oznámí jsem nesvá. Nevím jestli mám zůstat ve vile nebo jít s ním. Ale asi půjdu s ním kdyby mě chtěli vidět. Jsem z toho prostě na nervy. Jsme u hlavních dveří a obouváme se. S klukama si zajdeme ještě někam na jídlo, nikomu se totiž nechtělo vařit.

Sedíme v restauraci a čekáme na jídlo. Objednala jsem si čínské nudle s kuřecím masem. Co si objednali kluci mě vůbec nezajímalo, protože pořád nemůžu přestat myslet na to, co se stane když to Harrymu zakážou. ,,El! Jsi v pohodě?" Zeptá se mě Louis. Jen jsem kývla hlavou. Nezmůžu se ani na slovo. ,,Kde vůbec pracuješ?" Ptá se Niall a zbytek kluků ke mne přesměrují zrak. Až teď si vlastně uvědomuju, že se znám s Harrym asi týden, možná míň,ale minimálně tři dny co jsem u něj od pondělí jsem nebyla v práci a ani jsem se neozvala máti. Kouknu se na mobil a mám tam plno nepřijatých hovorů jak od šéfa tak i od máti a o sms ani nemluvím. Sice mi je dvacet, ale máti má o mě pořád strach, když nepříjdu domů. ,,Fuck.." zakleju a kluci se na mě jenom tazávě podívají. ,,No.. Ehmm.. už ji asi nemám ." Řekla jsem a sarkasticky jsem se usmála. Sklopila jsem pohled ke špičkám svých vansek. ,,Jakto?" Zeptal se Harry a položil svoji ruku na mé stehno. Trochu jsem se napla a oddechla jsem si. Věděla jsem, že je tam se mnou a že se nemusím ničeho bát, až na Modest.
,,No od té soboty co jsem spala u vás ve vile jsem nebyla v práci. A jelikož je dneska úterý, tak se s tím šéf nemazlí a kdo nepřijde nebo se neomluví do tři dnů, tak má vyhazov." Z hluboka jsem se nadechla a chytla Harryho ruku, která stále pomalu jezdila po mém stehnu. ,,Aha. To mě mrzí. A kde jsi tedy pracovala?" Ptá se dál Niall. ,,Učila jsem zpěv na střední umělecké škole v Londýně." Milovala jsem to tam. Ta práce s dětmi. Objevovali svůj skrytý talent. No prostě mi to tam bude chybět. ,,Takže ty umíš zpívat?" Podíval se na mě nechápavě Liam. ,,No..trochu. Já jsem je spíš učila jak správně vyladit výšky, a tak." Vysvětlila jsem Liamovi. ,,Zazpívej prosím." Pobídl mě Louis. Jen jsem zavrtěla hlavou na znak nesouhlasu. ,,Tady ne Loui." Mrkla jsem na něho a začala se společně s klukama zvedat od stolu. Niall šel zaplatit a my sme se vydali pomalu k Modestu. Niall nás po chvilce dohnal a přidal se k nám.

Sedíme před velkými dveřmi od hlavní jednací místnosti Modestu. Jsem tak strašně nesvá. Nevím co se bude dít, ani jak to všechno skončí. Jsem prostě na prášky. Ruce se mi klepou nervozitou.

Po chvilce k nám přišla taková mladá holka. Mohla mít asi 23 let. Měla hodně mini sukni. Divím se, že ji nelezla prdel a pak měla, tak strašně upnutou košili s velkým vystřihem. Když přicházela k nám, tak vrtela boky jako kdyby jí do té sukně nevlezly a tak je se tím houpaním snažila dát ven. No prose hrůza. ,,Pánové můžete jít dovnitř." Řekla a úsměvem a když se koukla na mě, tak jí úsměv přešel, protože když se koukla tak mi dával Harry pusu na tvář.

Uplynulo asi půl hodiny, co jsou kluci v té místnosti. Pořád sedím naproti těch dveří. Začínám být cim dáltím víc nervózní. Jsem hrozně nesvá. Najednou se otevřely dveře a v nich stál velký muž snědé barvy a velkými rameny. Začal na mě mávat a tím mi naznačoval, že můžu jít do vnitř. Pořádně jsem se nadechla, vstala z né moc pohodlného gauče a vydala se směrem do místnosti.

-----------------------------------------------------

Omlouvám se za chyby, ale nemám moc čas. Dneska slavíme maminciny narozky a ja jsem vůbec ráda, že jsem si našla cvilku na to abych napsala nový díl. Myslím ze je o trochu kratší.

Snad se díl líbil a jste zvědaví jak to dopadne priste. Návrhy napište do komentářů a vote urcite potěší ;)

-B