human [CZ]

12

💙
Posadí se na lůžku. Její oči putují po místnosti. Tady nemá být, alespoň ne takhle. Má spát. Ale toho ona nedbá. Má toho všeho plné zuby. Chce pohnout rukou, ale kabely připojené k ní tomu zabrání. Druhou rukou je vyrve a takhle se vyprostí z kabelové sítě připojené k celému jejímu tělu, až se může svobodně postavit. Za sklem vidí ženu, která na ni vyděšeně třeští oči a zvedá telefonní sluchátko, do kterého - aniž by odtrhla oči od ní - něco rychle vysvětluje. Modrovlasé stvoření se soustředěně podívá na ženu, té v zápětí ztuhne překvapený výraz na tváři, rukou, kterou již nemůže pohnout, upustí sluchátko telefonu a spadne ze židle. Stvoření rozbije zázračnou silou svých očí sklo a vejde do místnosti, kde leží ubohá hlídačka. Překročí ji a otevře dveře, které jsou jediným východem z místnosti. Venku stojí muž, chce ji zastavit. Ale to se mu nepovede. A tak se posledním, co jeho oči na pozemském světě spatří, stanou obrovské rozzářené modré oči nelidského stvoření.
💙